Čím více se to blížilo, tím více jsem byla...dojatá? Smutná? Unavená, ale šťastná? Nevím, nedokážu přesně popsat ten mix emocí, který se ve mě v poslední době mísí. Jsem totiž "k smrti" unavená. Ne tak ze starostlivosti (dobře, tak i z té, samozřejmě :D), ale z toho, že nic nestíhám. Doma je nonstop bordel a už jsou na to dvě. Mám pocit, že nikdy neuvidím dno prádelního koše a když už skoro ano, tak po večerech žehlím a žehlím (a přitom už tolik věcí nežehlím...). Prach jsem neutírala ani nepamatuji a přes okna se zatím dostává sluneční světlo...i když opatlané okna nejsou moc mojí vizitkou.

Jo, to drží číslice 1 a 2...ze začátku to totiž vypadá strašně krásně, kdy se fotí miminko s číslami/milníkovými kartami, ale čím je starší tím je nepoložitelnější na záda (chtěla jsem všechny fotky na zádech :D) a je to stále větší boj... přiznávám, že i k lehkému přišlápnutí došlo :D :D :D ...Pokud vás zajímá, tak nepomohlo...toto je jediná použitelná fotka ostatní jsou v pohybu (otočka na břicho a zdrhání pryč :D)

Byl to náročný rok. Paradoxně si ale nemyslím, že by byl nejtěžším v mém životě. Nejtěžším byl ten, kdy se narodila Sandra. Tam jsem si na tu mateřskou roli musela dlouho zvykat a sžívat se s ní. Je to totiž mnohem větší změna z bezdětného stavu, dostat v porodnici malý uzlíček, o kterém všichni vyhlašují, že je to vaše dcera :) A starej se!

Byl to rok plný emocí. Nejen těch pozitivních. Nepopírám, že jsem byla milionkrát nas**aná a vzteklá. Unavená. To hlavně. Vyčerpaná. Více psychicky...a tím se dostávám zase k začátku. Ono to vše tak možná souvisí i s mým perfekcionismem. A takové sociální sítě a sjíždění při kojení instagramu tomu moc nepomáhá... "Mama-blogerky" už dávno nejsou tak reálné a neukazují to nedokonalé (čest výjimkám), ale deptají nás všechny tím, že mají doma stále naklizené, navařené, jsou stále upravené, namalované a já nevím co...

Já veřejně přiznávám, že za poslední rok jsem se namalovala asi 3x :D Hřeben jsem použila asi 5x (ano za ten rok :D), kondicionér možná ještě méně. Když jsem si šla něco koupit pro sebe, tak jsem přitáhla "milión" věcí pro holky. V okamžiku kdy jsem se zastavila, že si přečtu knihu nebo vypiju kávu, VŽDY některá z nich po mě něco chtěla (nebo se vzbudila). V zimě jsem kvůli jejím nemocím byla skoro měsíc s nimi doma nonstop a i výlet k doktorce jsem brala jako bezva super trip. Celkově mi stačí k radosti už velmi málo - třeba jít na poštu a zpět (máme poštu za rohem :D), ale sama! O tom jak bych byla ráda na záchodě sama...to se asi ani nezmiňuju...není to mýtus, fakt ne :D

Andrejka měla náročné měsíce - po očkování měla velkou reakci. Až 5 dní se mordovala s teplotou kolem 39 stupňů a to fakt stále. Sráželi jsme po 3 hod. Nurofenem v kombinaci s Panadolem, ale skoro to neklesalo. Vůbec nejedla, jen se kojila. Byla jsem vyřízená i já (měla jsem skoro 38 teplotu i já a to tak nějak bez důvodu, asi vyčerpáním). Ona sotva seděla a jen plakala, pokud nespala od vyčerpání. Nakonec teplota klesla, udělala se jí vyrážka a vypadá, že "volně" z reakce na očkování přešla do šesté nemoci. Skoro 14 dní trvalo než začala zase "normálně" jíst.

Během tohoto "útlumu" byla i dost taková...hm, jak to napsat. Neučila se nic nového (to je vlastně pochopitelné) a její, v té době už celkem silné nohy, jí zeslábly (netuším kolik zhubla, ale určitě něco ano) a zase se tak nějak vrátila a chodí opatrně kolem nábytku. Před očkováním už se pouštěla a v prostoru zvládla stát pár sekund bez držení se čehokoliv. Takže ne - nestihla chození do roka. Ale to ani Sandra, starší dcera. Ta začala chodit v 15 měsících.

Andrejka to ale postupně doběhla - najednou začala na vše ukazovat (venku ukazuje na každé auto, strom a dům, což vlastně skoro nonstop :D), stále si zpívá a brebentí (dokáže napodobit přesnou melodii některých častěji pouštěných písní), chechtá se a dělá naschvály. Umí paci-pacičky, ukáže jak je veliká, udělá berany-berany na požádání. Umí napodobit jak dělá kočka, pes a lev (strašně zařve :D). Je ukecaná a manžel se zase chytá za hlavu ("další po tobě?!" říká mi). Umí třeba ma-ma, ta-ta, ba-ba, béé, mňam-mňam, ham, cica, havo (žijeme na Slovensku), toto, tuto, tato, tak, bá-bo...Na Sandru řve něco jako ja-ja (nebo na-na?) Ale vždy stejně, takže vím, že jí volá. Prostě je s ní čím dál větší sranda. 

A to si všímá i Sandra. Už se spolu blázní. Někdy piští, řvou, chechtají se a Sandru to, dost viditelně, baví. Moc už jí nebaví, když jí Andrejka bere hračky se kterými si zrovna hraje. Myslím ale, že si tak nějak zvyká, protože sem tam už jí zapojí do her - třeba když si hraje na doktorku, tak Andrejka je automaticky její sestřička :) Někdy jí hned dá nějakou hračku do ruky, aby jí neotravovala až si ona bude hrát s něčím jiným. Role se ale postupně obracejí - Sandra už dokáže být někdy (aspoň chvilku) v klidu. Andrejka teď vůbec a Sandra si to všímá. Dokonce nedávno vyhlásila: "To když teď Aďa (tak jí říkáme), bude mít ten rok. To už i někde posedí chvíli v klidu?" :D

Andrejka je totiž teď všude. Je to taková ta klasika, kdy vyhazuje věci ze šuflíků, chce vše, piští, když vidí něco co chce a nemůže se k tomu dostat. Začíná se vztekat když není po jejím a už se mi i hodina od vzteku o zem :-/ Až jsem si říkala, že tvl se fakt těším na její období vzdoru. Zdá se mi, že Sandra začala s tímto vztekem později :D (a že její období vzdoru bylo a je celkem...vydatné). 

Andrejka má cca 78 cm a 8,5 kila. Je celkem hubeňour, ale dlouhán. I když Sandra v jejím věku měla už 82 cm. Trošku nás trápí tím, že dost málo jí - teda takové "normální" věci. Furt by jen užírala vše co máme my a nebo jedla ovoce, chleba, rohlíky...ale zeleninu a teplé jídlo (příkrmy) to vůbec. Trápí mě to...

A kdyby někoho zajímalo, jak takové roční dítě spí. Hm, tak to naše se budí někdy i co hodinu, častěji (díky bohu) po cca 2 hodinách. Takže žádné spaní celou noc :D Je stále kojená, funguju jako živý dudlík (opět, jako i při starší dceři), spí se mnou v manželské posteli. Je to mamánek, stále by chtěla být jen se mnou. Nikdo jí nesmí vzít na ruce - jen manžel, sem tam moje mamina, ale to musí mít Andrejka náladu. 

Nevím, co bych ještě napsala. Jo, snad jen připomenu, že každé dítě je opravdu jiné, i když má stejné rodiče. Já stále čakala, že to přeci nebude až tak výrazné - že "něco" budou mít společné, ale zatím snad nic :D Co dělala Sandra, to Andrejka nedělá. Co Andrejka dělá, to jsme u Sandry nezažili. Prostě si to, jako rodiče, vychutnáváme :D (jo, to bylo ironicky).

Ale nevyměnila  bych je... <3 I když o babyboxu jsem už párkrát uvažovala, to jako jo :D :D :D

PS: nevím, jestli budu psát další deníky miminka - spíš hodím nějakou informaci sem tam na instagram. No ale spoiler - Andrejka je asi divočejší jak kdy byla Sandra ...kouše nás, "šikanuje" Sandru (krade jí jídlo, krmí jí :D, mlátí, bere jí hračky, škrábe....), piští jako snad nikdy nikdo a strašně "mluví"... rupne mi mozek, to jako přisahám :D

Žiju se svou mastnou pletí už pěknou řadu let. Tuším se to "zvrhlo" ve 12-ti.  Zvykla jsem si. Co vám budu povídat. Jako tak jsem i tento stav přijala, i když v prvním těhotenství jsem měla tak krásnou pleť, že jsem viděla, že i takto to může být a trošku mi to přišlo líto. Připadala jsem si totiž minimálně 20x krásnější, takže jo - i stav pleti dělá hodně se sebevědomím dívky, ženy.

Dost ale na úvod, dnes jsem nechtěla psát o tom, jaká je to hrůza :D, ale recenzi na tento zmatňující krém Collistar z e-shopu elnino.cz. Ano, dostala jsem tento krém na testování zdarma.

velmi šikovné :)

Začnu tím, že se mi líbí vzhled a i jeho velikost (50 ml). Myslím, že taková sluníčkově žlutá se u krémů často neobjevuje :) Dále bych vyzvihla jeho vůni - je taková hroznová (dobře, je tam napsané, že black currant, ale já cítím hrozny :D), sladší a celkem výrazná. Dokonce po první aplikaci jsem jej stále cítila. Při dalších už jen "chvíli" (člověk si zvykne). Roztírá se rychle a hlavně - dá se na něj hned (a fakt úplně hned) nanést make-up bez toho, aby se nějak "zle roztíral" (dělal fleky). Takže to jsou vlastně skoro samá pozitiva.

Ale pojďme k tomu, co se mi na něm až tak nelíbí - to je určitě jeho složení. Nečekala jsem, že tam budou i silikony, které mou mastnou pleť mají tendenci trošku ucpávat :( Ano, pleť je sice po nanešení krému hladká skoro jak dětská prdelka, ale o to se postará právě ta silikonová složka... Plus - škoda, že nemá SPF.

Účinek se mi ale celkově líbil - jak vyhlazená pleť, tak matná! A tím myslím, že opravdu matná po většinu dne (do večera to, zvlášť v těchto vedrech, nedá). Na nějaké zlepšení pleti jsem ani nečekala a ani se nedostavilo. Naštěstí se nedostavila ani žádná neplecha :) 

Co k tomuto krému tedy více říct? Komu nevadí složení a má podobný typ pleti jako já (mastný, se sklonem k lesku a akné), tak je to velmi kvalitní, lehký krém - podle mě přímo ideální na jaro-léto-podzim. Na zimu i já hledám trošku více "hutnější" krémy. Opravu je vhodný jen pro smíšenou a mastnou pleť. 

Stojí cca 380 Kč (50 ml). 

Dávám mu 9 b. z 10 b.

Co používáte proti lesku pleti vy? :)

Po delší době se mi nasbíralo zase několik spotřebovaných produktů, takže bez nějakých úvodů a zbytečných řečí, jdeme na to :) Je to spotřeba cca za půl roku.

Sprchový gel Aroma Ritual Belgická čokoláda od Dermacolu je můj asi nejoblíbenější od této značky (s tím Grape&Lime), i když i ten druhý zpevňující (na fotce) se zázvorem má cosi do sebe. Oba jsou velmi fajn, ale oba mou citlivější pokožku mírně vysušují. I proto jsem je používala až na jaře, ne v zimě, kdy bych se po nich asi zbláznila (uškrabala). V zimě jsem používala tento od Avonu a teda to je fakt poslední sprchový gel, co jsem od Avonu měla. Ta mánie mě už dávno přešla, i ta vůně byla taková obyčejná.

Alverde tekuté mýdlo voní velmi příjemně, nevysušuje, ale má takovou (pro mě) nepříjemnou vlastnost - je až moc tekuté. Až mám pocit, že ho Sandra (dcera) naředila vodou (a možná to tak je :D). Takže nevím, ale možná mu dám ještě šanci a uvidíme. Rexona antiperspirant je pro mě takovou jistou volbou - i když já se potím i po něm. Jde mi spíš o to, aby to nebylo cítit a deodoranty mi nezabírají vůbec. Zase ale nepoužívám (kvůli kojení) denně, takže za půl roku jen tento jeden kousek...to je celkem slušné, ne? :) Pěna na holení Balea - u mě stálice. Neberu jiné. Zpevňující tělový balzám od Dermacolu byl příjemný, trošku hůř se vsakoval a roztíral, ale nebylo to až tak hrozné. I ta pumpička byla fajn, ale i tak jsem se těšila až ho spotřebuji. Takže asi ne... hold už hledám trošku šetrnější (co se týče složení) produkty. Ale kdo nehledí na složení, tak to bylo fajn tělové mléko.

Vlasy mi po porodu stále vypadávají, proto jsem se vrátila k Eclipta Alba šampónu (recenze), který mi po prvním porodu pomohl. Tentokrát nejdříve pomohl, ale pak se spustilo vypadávání vlasů ve velkém, takže jsem trošku rozpačitá... Používala jsem i šetrný pivní šampón od Manufaktury (celá recenze), který byl super, jen se celkem rychle spotřebovával. Trošku mi dráždil pokožku hlavy (seborea), takže zatím nevím, jestli do něj půjdu znovu. Spíš zvolím asi ten mátový šampón :) Černá maska na vlasy ze šungitu (celá recenze) byla nakonec celkem fajn. Vyhladila krásně povrch vlasů a dělala vše, co od masky očekávám. Účinek na vypadávání vlasů nemohu ale 100% posoudit, protože jsem používala produktů na vypadávání vlasů více...takže spíš se asi jednalo o účinnost jejich kombinování...

S ústní vodou od Manufaktury (celá recenze) jsme už trapní, ale používame jí celá rodina. I Sandra sem tam, já hlavně behem bolení v krku na kloktání. A prostě toto je u nás taková stálice. Zubní pasta Vademecum vydrží snad milión let - tyto varianty past jsou snad nespotřebovatelné :) A tato byla i příjemná, klidně koupíme znovu. Co znovu už asi nekoupíme je Parodontax. Ten snad zase po nějaké době, ale nemá se prý používat dlouhodobě. Víte, že s měkkým zubním kartáčkem nešlápnete vedle? Každá zubařka nebo dentální hygienistka (nebo chlap s touto profesí :D) vám asi potvrdí, že mekkým kartáčkem si nemůžete uškodit (vaše dásně vám poděkují). My používáme proto už několik let tyto Curaprox 5460.

Pleti v poslední době moc nevěnuji pozornost, o čem svědčí málo spotřebovaných produktů. Oblíbila jsem si růžovou vodu od Manufaktury (celá recenze). Prostě proto, že už jsem stará :D a potřebuji to :) Strašně mi vyhovuje, velmi jemně dočistí pleť a nakonec mi i voní (i přes počáteční nesympatie s vůní růží). Acqua Cream od Frais Monde (celá recenze) na problematickou pleť byl skvělý! Nejvíc jsem na něm ocenila SPF, což nebývá u těchto krémů pravidlem. Velmi lehoučký, rychle se roztíral a vsakoval - opravdu jsem ho měla ráda a vydržel překvapivě dlouho :) Bioderma micelárka je tak profláknutá, že nevím, jestli už si to vsugeruji při jejím používání, ale je prostě skvělá :) Jak tato červená, tak zelená. Jen ta cena no... Peeling Manuka od Ziaja (recenze) je příjemný a hlavně skoro nic nestojí. Na problematickou pleť fajn, ale zase nečekejte extrémní zázraky. Pleť však vyčistí a vyhladí. Balzám Atoderm od Biodermy je ú-ža-sný! Jen se spotřeboval rychlostí blesku a nevím, jestli to bylo jeho malinovou vůní (byl strašně dobrý :D) a nebo prostě jeho složením/konzistencí. A balzám na rty Ziaja - levný, fajn, kdo má rád tuto aplikaci, jděte do něj.

*******
Uff, na spotřebovaných produktech nesnáším:
- to, že se mi doma válení "odpadky", i přesto, že teď je to celkem vítaným rozptýlením pro mladší dceru, která si to přendavá z košíku do košíku :D
- prplačku s odkazy na starší recenze (když fakt chci ukázat, že jsem to recenzovala v minulosti)

No uvidíme, možná se tu ještě další spotřebovanci objeví...ale zatím nevím nevím :)

Máte rády tento typ článků? A co jste si oblíbily v poslední době vy za kosmetické produkty?

V mesících květen a červen 2018 jsem:

- jsem viděla (po dlouhé době) i pár filmů. (Ne)obyčejný kluk (Obyčajná tvár) byl takový milý film, od kterého jsem ale čekala trošku více (nevím proč, ale čekala jsem pověstný knedlík v krku)...ten přišel až u jiného filmu - I dva jsou rodina. To je absolutně krásný film. Viděla jsem i Všechno nebo nic a co já vím... kdysi jsem četla i knihu, ale už mi takové příběhy prostě přijdou "to much". Hold jsem shodila růžové brýle...už dávno :D

- volala jsem alelujah při sledování dalších sérií mých oblíbených seriálů - Humans, Wentworth a Nashville. S lítostí jsem dokoukala poslední díl poslední série The Middle (Průměrňákovi), který patřil mezi moje nejoblíbenější asi i tím, že jsem v nich doslova viděla naší rodinu (kdybychom měli syny, tak by to bylo snad identické :D a zvlášť můj manžel je celý Mike, snad jen, že nenosí flanelku :D)

- přečetla jsem zase více knih, i když žádná sláva a hlavně mě žádná z nich úplně nenadchla (viz. instagram a pravidelné posty o přečtených knihách)

- zažila krušné týdny nejdříve s mojí břišní chřipkou, která mě odrovnala na pár dní, pak s očkováním a reakcí na něj u Andrejky, mladší dcery, kdy měla skoro 5 dní až 39,3 teploty téměř nonstop a kdy...přísahám, že jsem se o ní bála jako snad ještě nikdy...

Tím, že tyto dva měsíce nějak extrémně rychle utekly a byly tak nějak náročnější, tak jsem měla (snad poprvé) problém vybrat několik věcí/produktů do oblíbenců.

Snažím se sem vždy hodit nějakou knihu, ale tentokrát jsem neobjevila nic extra. Začala jsem ale znovu listovat touto knihou Najděte si svého marťana (od M. Hermana) a znovu se ujišťuji, že je asi nejsrozumitelnější co se týče pochopení mateřské role a dětí a výchovy a tak všeobecně vlastní osoby.

Po delší době jsem se vrátila k okurkové micelární vodě pro mastnou pleť od Manufaktury a zase se znovu přesvědčuji, že pro můj typ pleti je prostě ideál. Dokonale dočistí, nedráždí, nedělá žádnou neplechu (nové akné) a krásně osvěží.

Holení nohou nesnáším! Fakt si vždy oddechnu, když je v létě aspoň pár dní pod mrakem a já můžu jít ven v riflích a nemusím řešit jestli mám hladce oholené nohy :D Mě totiž hlavně nebaví holit je skoro obden, protože já prostě vidím, že tam jsou a deptá mě to (i přesto, že manžel tvrdí, že to nejde vidět, že už rostou...no já to vidím :D). Tyto pěny na holení od Baley proto v létě padnou vždy aspoň 3. Pokud nepoužíváte, tak doporučuji - tato navíc krásně voní, dělá bohatou pěnu (snad víc jak ty jiné, co jsou pravidelně v nabídce - toto je limitka) a je "za hubičku" (24,90 Kč) :) Pro mě ideál :)

O zuby a zubní hygienu se starám v poslední době čím dál víc a myslím, že velký podíl na tom má i sledování profilu "Z deníčku dentální hygienistky" na instagramu. Jako pokud vás ona nepřesvědčí, že si máte čistit zuby 2x denně a z toho 1x denně mezizubním kartáčkem,...tak už nikdo :) Simona nakousla i složení past a že vlastně vše co se dostane na dásně, to se dostane i do těla...takže jsem volila tentokrát "neškodnou" pastu Lavera a jsem velmi spokojená. Pění tedy výrazně méně, ale čistí stejně. Takže žádné obavy ;-)

A pokud hledáte tip na dobrou kaši na snídani, tak tato od Emco je mňam a navíc je tam o něco méně cukru, což mě osobně vůbec nevadí :) Tak trošku jsem se na ní stala závislá. /ps: nejlevnější jí mají v Kauflandu/

Na závěr bych ještě ráda zmínila portál plnapenezenka.cz (plnapenezenka.sk) přes který v posledním asi třictvrtě roce nakupuji na oblíbených e-shopech. A i když někdo bude tvrdit, že 1-5% z nákupu je maličko, tak se mi nedávno vrátilo téměř 15 €. Jen tak... prostě za to, že nakupuji :D
Takže to spíš jako takový typ jak dlouhodobě a pomaličku ušetřit aspoň pár Kč/eur.
Podobně funguje i tipli.sk (tipli.cz).

Co jste si oblíbily vy? Jaké seriály a filmy jste si oblíbily? Nějaké tipy? :)

Když vaše dítě nastoupí do školky, tak čeká celou vaší rodinu velká změna. Ono je to logické - člověk musí najednou sesouladit přepravu potomka do školky, ze školky, případně zajistit kdo ho bude vyzvedávat. Musí si zvyknout na pracovní režim (pokud nepokračuje s mladším potomkem v mateřské jako já) a to, že vidí své dítě o hodně méně a o hodně více rozdivočené (ze školky) než kdykoliv předtím. Celé to období je prostě velkým krokem k samostatnosti vašeho potomka.

září 2017 - únor 2018 - červen 2018 :)

Když vaše dítě nastoupí do školky, stane se toto...

- zapadnete mezi jiné RODIČE než ty, které jste znali z dětských hřišť - a najednou řešíte jak podepsat permanentně oblečení (stačí fixka na cd, jméno na štítek s označením velikosti, po cca 5 vypráních opakovat :D, protože prostředek na skrvny to prostě dá postupně dolů), kdo donese jaké občerstvení na karneval nebo vánoční besídku, vymýšlíte kostým na karneval...

- vaše peněženky ZAPLAČOU - ale určitě ne tolik, jako až půjde dítě do školy. Tedy nebylo to až tak hrozné - jen nějaké potřeby na kreslení, nové bačkůrky, dvě pyžamka na odpolední spánek na střídání, plus trička a tepláky. Jo, do školky je nejlepší dítě poslat v teplákách - ne v riflích jak jsem si myslela :D Platí se pak strava a poplatek školce - to už je indi-vindi.

- možná si POPLAČETE i vy - jo, taková ta klasika, kdy matky pláčou, že jejich dítě jde do školky. Já měla v té době plné ruce práce s tehdá dvouměsíční druhou dcerou, tak jsem to ani moc nehrotila (slza z mé strany ani jedna)...ale věřím tomu, že až i druhá dcera půjde do školky, tak slzu uroním. Prostě proto, že se budu vracet do práce :D Dobře, dost ironie...ono je to dost emotivní, co si budeme povídat. Přeci jen najednou se o VAŠE dítě stará někdo úplně cizí. A vy trnete, jestli jste vaše dítě vychovali dost, aby poslouchalo... :D

- zjistíte, že je vaše dítě ŠIKOVNĚJŠÍ než jste čekali - školka i ty nejrozvernější dětičky (jako i naše Sandra) naučí jakémusi pravidelnému režimu a celkově se za celý rok Sandra v mnohém zlepšila - konečně se naučila oblíkat se sama :D (to jí opravdu trvalo, ale viděla že to jiné děti zvládnou), lépe kreslí, lépe se soustředí (i když stále žádný zázrak), naučila se "milión" písniček a básniček, počítá do 20, někdy překvapivě hláskuje slova...

- koš s prádlem BUDE PRASKAT ve švech - a to jsem si myslela, že nejvíc prádla mají miminka a potom kojenci, kteří začínají s příkrmy/samostatným jezením. Tím, že je dítě celý den bez vašeho dohledu, tak si na některé věci prostě nebude dávat pozor a učitelky nemají čas upozorňovat každé jedno dítě, že "pozor, kápne ti to" při obědě. Zvlášť první dny/týdny platilo, že jedno komplet oblečení měla na jeden den + začala mít domácí oblečení (jako i předtím měla slušné oblečení, ale až s příchodem školky jsem začala velmi dbát na převlíkání), které byla schopná venku zaprasit taky během dne... tak si to spočítejte.

- vaše dítě se stane OPIČKOU - nejen v tom smyslu, že bude o dost akčnější a bude najednou všude (hold tam s nimi i cvičí a Sandra potom někdy ne a ne přestat i doma :D), ale hlavně - donesla si Terezka do školky růžový balzám na rty? Ano! Tak zjistěte kde ho koupila, protože vaše dítě ho musí mít! O mánii na růžové oblečení ani nemluvím...a to jsme si mysleli, že toto Sandra nějak nehrotí. A ano, platí to i pro kluky - tam zase fičí trička a oblečení s dinosaury, Tlapkovou patrolou a nebo Mimoněm, případně různé hračkářské meče apod.

- dítě přijde do kontaktu SE VŠÍM - hlavně co se týče jídla. Někde jsem četla, že třeba niva by se neměla dávat já nevím snad do 6-ti let dětem? Šup, měli jí hned první týden ve školce na těstovinách. Že nemají děti jíst houby? Ale kdeže, ve školce můžou. A pravidlo - nikdy jí nekoupím lízátko? Porušeno hned první den, kdy slavila spoužačka narozeniny a maminka dané holčičky takto nasadila "laťku" (a každý rodič už potom dával to stejné :D)

- zjistíte, že je vaše dítě ZÁKEŘNĚJŠÍ než kdy předtím - ono totiž odkouká i takové blbé věci. Od těch "malých" jako zkouška pojídání šušňů (fuj, já vím, ale kdo to aspoň nezkusil, hm? :D) a pokusu lehnout si na stůl po škaredá slova a chování. To už je samozřejmě horší. Zatím ale platí, že když Sandra řekne něco horšího (zatím ale neřekla žádné sprosté slovo), tak se jí jen zeptám, kdo to tak říká a hned vím, že to nemá z vlastní hlavy. Zkouší nám i lhát, no zatím jí to moc nejde...

- domácností projde milión BACILŮ - a imunita celé rodiny dostává na frak. Ony ty děti opravdu ze školky donesou kde-co a sami jsme se přesvědčili, že v období leden až březen byla Sandra více doma než ve školce a navíc jsme to vždy chytli i my. Prostě takový kolotoč. A to jsem myslela, že některé matky přehánějí...

- vaše dítě DOSPĚJE - samozřejmě ne doslova, na to má ještě moře času :D Ale přísahám, že snad během prvního měsíce ve školce neuvěřitelně povyrostla a celé to "batole" už tak nějak vypadá skoro jak ten předškolák. 

Po prvním (téměř ukončeném) roce ve školce mohu zkonstatovat, že Sandře školka velmi prospěla. Já si totiž trošku vyčítala, že jí tam hned frknu (když jsem doma na mateřské s druhou dcerou), ale Sandra prostě i ten kolektiv a řád potřebovala. Já bych se jí, při druhé dceři, nemohla tak věnovat jako se jim věnují učitelky ve školce. Máme asi štěstí, ale Sandra učitelky zbožňuje (dokonce mám někdy pocit, že víc jak mě :D). 

Ano, i ona si pár dní poplakala. První dny nechodila do školky moc nadšeně, ale celkem rychle si zvykla a vždy nastal "zlom" v okamžiku, kdy se mělo jít spát - ona je totiž odpůrce odpoledního spánku, takže to si vždy poplakala. Asi tak první tři týdny... Pak si začala hrávat s kamarádkami a začala chodit do školky ráda. Dokonce se někdy v pátek ptá, jestli se jde druhý den do školky a je zklamaná, že ne :) Párkrát už i proběhlo takové "fňukání" nad tím, že chce jít domů (domů do školky) :D 

První rok tedy hodnotím úspěšně - žádné vši, žádné neštovice, žádné vyloženě sprosté slovo (až na výraz "do pece", který asi tuším z jakého slovního spojení vznikl, ale někdo ho do školky donesl v jiné verzi :D).

Jen parádění, začínající obliba v nošení sukní (co nesnášela), v růžové barvě, hlášky (kdy někdy padáme s manželem smíchy), ale celkově rozumnější dítě s kterým se dá (už někdy) lépe vycházet a kterému se dá více věcí vysvětlit :)