Po delší době se mi nasbíralo zase několik spotřebovaných produktů, takže bez nějakých úvodů a zbytečných řečí, jdeme na to :) Je to spotřeba cca za půl roku.

Sprchový gel Aroma Ritual Belgická čokoláda od Dermacolu je můj asi nejoblíbenější od této značky (s tím Grape&Lime), i když i ten druhý zpevňující (na fotce) se zázvorem má cosi do sebe. Oba jsou velmi fajn, ale oba mou citlivější pokožku mírně vysušují. I proto jsem je používala až na jaře, ne v zimě, kdy bych se po nich asi zbláznila (uškrabala). V zimě jsem používala tento od Avonu a teda to je fakt poslední sprchový gel, co jsem od Avonu měla. Ta mánie mě už dávno přešla, i ta vůně byla taková obyčejná.

Alverde tekuté mýdlo voní velmi příjemně, nevysušuje, ale má takovou (pro mě) nepříjemnou vlastnost - je až moc tekuté. Až mám pocit, že ho Sandra (dcera) naředila vodou (a možná to tak je :D). Takže nevím, ale možná mu dám ještě šanci a uvidíme. Rexona antiperspirant je pro mě takovou jistou volbou - i když já se potím i po něm. Jde mi spíš o to, aby to nebylo cítit a deodoranty mi nezabírají vůbec. Zase ale nepoužívám (kvůli kojení) denně, takže za půl roku jen tento jeden kousek...to je celkem slušné, ne? :) Pěna na holení Balea - u mě stálice. Neberu jiné. Zpevňující tělový balzám od Dermacolu byl příjemný, trošku hůř se vsakoval a roztíral, ale nebylo to až tak hrozné. I ta pumpička byla fajn, ale i tak jsem se těšila až ho spotřebuji. Takže asi ne... hold už hledám trošku šetrnější (co se týče složení) produkty. Ale kdo nehledí na složení, tak to bylo fajn tělové mléko.

Vlasy mi po porodu stále vypadávají, proto jsem se vrátila k Eclipta Alba šampónu (recenze), který mi po prvním porodu pomohl. Tentokrát nejdříve pomohl, ale pak se spustilo vypadávání vlasů ve velkém, takže jsem trošku rozpačitá... Používala jsem i šetrný pivní šampón od Manufaktury (celá recenze), který byl super, jen se celkem rychle spotřebovával. Trošku mi dráždil pokožku hlavy (seborea), takže zatím nevím, jestli do něj půjdu znovu. Spíš zvolím asi ten mátový šampón :) Černá maska na vlasy ze šungitu (celá recenze) byla nakonec celkem fajn. Vyhladila krásně povrch vlasů a dělala vše, co od masky očekávám. Účinek na vypadávání vlasů nemohu ale 100% posoudit, protože jsem používala produktů na vypadávání vlasů více...takže spíš se asi jednalo o účinnost jejich kombinování...

S ústní vodou od Manufaktury (celá recenze) jsme už trapní, ale používame jí celá rodina. I Sandra sem tam, já hlavně behem bolení v krku na kloktání. A prostě toto je u nás taková stálice. Zubní pasta Vademecum vydrží snad milión let - tyto varianty past jsou snad nespotřebovatelné :) A tato byla i příjemná, klidně koupíme znovu. Co znovu už asi nekoupíme je Parodontax. Ten snad zase po nějaké době, ale nemá se prý používat dlouhodobě. Víte, že s měkkým zubním kartáčkem nešlápnete vedle? Každá zubařka nebo dentální hygienistka (nebo chlap s touto profesí :D) vám asi potvrdí, že mekkým kartáčkem si nemůžete uškodit (vaše dásně vám poděkují). My používáme proto už několik let tyto Curaprox 5460.

Pleti v poslední době moc nevěnuji pozornost, o čem svědčí málo spotřebovaných produktů. Oblíbila jsem si růžovou vodu od Manufaktury (celá recenze). Prostě proto, že už jsem stará :D a potřebuji to :) Strašně mi vyhovuje, velmi jemně dočistí pleť a nakonec mi i voní (i přes počáteční nesympatie s vůní růží). Acqua Cream od Frais Monde (celá recenze) na problematickou pleť byl skvělý! Nejvíc jsem na něm ocenila SPF, což nebývá u těchto krémů pravidlem. Velmi lehoučký, rychle se roztíral a vsakoval - opravdu jsem ho měla ráda a vydržel překvapivě dlouho :) Bioderma micelárka je tak profláknutá, že nevím, jestli už si to vsugeruji při jejím používání, ale je prostě skvělá :) Jak tato červená, tak zelená. Jen ta cena no... Peeling Manuka od Ziaja (recenze) je příjemný a hlavně skoro nic nestojí. Na problematickou pleť fajn, ale zase nečekejte extrémní zázraky. Pleť však vyčistí a vyhladí. Balzám Atoderm od Biodermy je ú-ža-sný! Jen se spotřeboval rychlostí blesku a nevím, jestli to bylo jeho malinovou vůní (byl strašně dobrý :D) a nebo prostě jeho složením/konzistencí. A balzám na rty Ziaja - levný, fajn, kdo má rád tuto aplikaci, jděte do něj.

*******
Uff, na spotřebovaných produktech nesnáším:
- to, že se mi doma válení "odpadky", i přesto, že teď je to celkem vítaným rozptýlením pro mladší dceru, která si to přendavá z košíku do košíku :D
- prplačku s odkazy na starší recenze (když fakt chci ukázat, že jsem to recenzovala v minulosti)

No uvidíme, možná se tu ještě další spotřebovanci objeví...ale zatím nevím nevím :)

Máte rády tento typ článků? A co jste si oblíbily v poslední době vy za kosmetické produkty?

V mesících květen a červen 2018 jsem:

- jsem viděla (po dlouhé době) i pár filmů. (Ne)obyčejný kluk (Obyčajná tvár) byl takový milý film, od kterého jsem ale čekala trošku více (nevím proč, ale čekala jsem pověstný knedlík v krku)...ten přišel až u jiného filmu - I dva jsou rodina. To je absolutně krásný film. Viděla jsem i Všechno nebo nic a co já vím... kdysi jsem četla i knihu, ale už mi takové příběhy prostě přijdou "to much". Hold jsem shodila růžové brýle...už dávno :D

- volala jsem alelujah při sledování dalších sérií mých oblíbených seriálů - Humans, Wentworth a Nashville. S lítostí jsem dokoukala poslední díl poslední série The Middle (Průměrňákovi), který patřil mezi moje nejoblíbenější asi i tím, že jsem v nich doslova viděla naší rodinu (kdybychom měli syny, tak by to bylo snad identické :D a zvlášť můj manžel je celý Mike, snad jen, že nenosí flanelku :D)

- přečetla jsem zase více knih, i když žádná sláva a hlavně mě žádná z nich úplně nenadchla (viz. instagram a pravidelné posty o přečtených knihách)

- zažila krušné týdny nejdříve s mojí břišní chřipkou, která mě odrovnala na pár dní, pak s očkováním a reakcí na něj u Andrejky, mladší dcery, kdy měla skoro 5 dní až 39,3 teploty téměř nonstop a kdy...přísahám, že jsem se o ní bála jako snad ještě nikdy...

Tím, že tyto dva měsíce nějak extrémně rychle utekly a byly tak nějak náročnější, tak jsem měla (snad poprvé) problém vybrat několik věcí/produktů do oblíbenců.

Snažím se sem vždy hodit nějakou knihu, ale tentokrát jsem neobjevila nic extra. Začala jsem ale znovu listovat touto knihou Najděte si svého marťana (od M. Hermana) a znovu se ujišťuji, že je asi nejsrozumitelnější co se týče pochopení mateřské role a dětí a výchovy a tak všeobecně vlastní osoby.

Po delší době jsem se vrátila k okurkové micelární vodě pro mastnou pleť od Manufaktury a zase se znovu přesvědčuji, že pro můj typ pleti je prostě ideál. Dokonale dočistí, nedráždí, nedělá žádnou neplechu (nové akné) a krásně osvěží.

Holení nohou nesnáším! Fakt si vždy oddechnu, když je v létě aspoň pár dní pod mrakem a já můžu jít ven v riflích a nemusím řešit jestli mám hladce oholené nohy :D Mě totiž hlavně nebaví holit je skoro obden, protože já prostě vidím, že tam jsou a deptá mě to (i přesto, že manžel tvrdí, že to nejde vidět, že už rostou...no já to vidím :D). Tyto pěny na holení od Baley proto v létě padnou vždy aspoň 3. Pokud nepoužíváte, tak doporučuji - tato navíc krásně voní, dělá bohatou pěnu (snad víc jak ty jiné, co jsou pravidelně v nabídce - toto je limitka) a je "za hubičku" (24,90 Kč) :) Pro mě ideál :)

O zuby a zubní hygienu se starám v poslední době čím dál víc a myslím, že velký podíl na tom má i sledování profilu "Z deníčku dentální hygienistky" na instagramu. Jako pokud vás ona nepřesvědčí, že si máte čistit zuby 2x denně a z toho 1x denně mezizubním kartáčkem,...tak už nikdo :) Simona nakousla i složení past a že vlastně vše co se dostane na dásně, to se dostane i do těla...takže jsem volila tentokrát "neškodnou" pastu Lavera a jsem velmi spokojená. Pění tedy výrazně méně, ale čistí stejně. Takže žádné obavy ;-)

A pokud hledáte tip na dobrou kaši na snídani, tak tato od Emco je mňam a navíc je tam o něco méně cukru, což mě osobně vůbec nevadí :) Tak trošku jsem se na ní stala závislá. /ps: nejlevnější jí mají v Kauflandu/

Na závěr bych ještě ráda zmínila portál plnapenezenka.cz (plnapenezenka.sk) přes který v posledním asi třictvrtě roce nakupuji na oblíbených e-shopech. A i když někdo bude tvrdit, že 1-5% z nákupu je maličko, tak se mi nedávno vrátilo téměř 15 €. Jen tak... prostě za to, že nakupuji :D
Takže to spíš jako takový typ jak dlouhodobě a pomaličku ušetřit aspoň pár Kč/eur.
Podobně funguje i tipli.sk (tipli.cz).

Co jste si oblíbily vy? Jaké seriály a filmy jste si oblíbily? Nějaké tipy? :)

Když vaše dítě nastoupí do školky, tak čeká celou vaší rodinu velká změna. Ono je to logické - člověk musí najednou sesouladit přepravu potomka do školky, ze školky, případně zajistit kdo ho bude vyzvedávat. Musí si zvyknout na pracovní režim (pokud nepokračuje s mladším potomkem v mateřské jako já) a to, že vidí své dítě o hodně méně a o hodně více rozdivočené (ze školky) než kdykoliv předtím. Celé to období je prostě velkým krokem k samostatnosti vašeho potomka.

září 2017 - únor 2018 - červen 2018 :)

Když vaše dítě nastoupí do školky, stane se toto...

- zapadnete mezi jiné RODIČE než ty, které jste znali z dětských hřišť - a najednou řešíte jak podepsat permanentně oblečení (stačí fixka na cd, jméno na štítek s označením velikosti, po cca 5 vypráních opakovat :D, protože prostředek na skrvny to prostě dá postupně dolů), kdo donese jaké občerstvení na karneval nebo vánoční besídku, vymýšlíte kostým na karneval...

- vaše peněženky ZAPLAČOU - ale určitě ne tolik, jako až půjde dítě do školy. Tedy nebylo to až tak hrozné - jen nějaké potřeby na kreslení, nové bačkůrky, dvě pyžamka na odpolední spánek na střídání, plus trička a tepláky. Jo, do školky je nejlepší dítě poslat v teplákách - ne v riflích jak jsem si myslela :D Platí se pak strava a poplatek školce - to už je indi-vindi.

- možná si POPLAČETE i vy - jo, taková ta klasika, kdy matky pláčou, že jejich dítě jde do školky. Já měla v té době plné ruce práce s tehdá dvouměsíční druhou dcerou, tak jsem to ani moc nehrotila (slza z mé strany ani jedna)...ale věřím tomu, že až i druhá dcera půjde do školky, tak slzu uroním. Prostě proto, že se budu vracet do práce :D Dobře, dost ironie...ono je to dost emotivní, co si budeme povídat. Přeci jen najednou se o VAŠE dítě stará někdo úplně cizí. A vy trnete, jestli jste vaše dítě vychovali dost, aby poslouchalo... :D

- zjistíte, že je vaše dítě ŠIKOVNĚJŠÍ než jste čekali - školka i ty nejrozvernější dětičky (jako i naše Sandra) naučí jakémusi pravidelnému režimu a celkově se za celý rok Sandra v mnohém zlepšila - konečně se naučila oblíkat se sama :D (to jí opravdu trvalo, ale viděla že to jiné děti zvládnou), lépe kreslí, lépe se soustředí (i když stále žádný zázrak), naučila se "milión" písniček a básniček, počítá do 20, někdy překvapivě hláskuje slova...

- koš s prádlem BUDE PRASKAT ve švech - a to jsem si myslela, že nejvíc prádla mají miminka a potom kojenci, kteří začínají s příkrmy/samostatným jezením. Tím, že je dítě celý den bez vašeho dohledu, tak si na některé věci prostě nebude dávat pozor a učitelky nemají čas upozorňovat každé jedno dítě, že "pozor, kápne ti to" při obědě. Zvlášť první dny/týdny platilo, že jedno komplet oblečení měla na jeden den + začala mít domácí oblečení (jako i předtím měla slušné oblečení, ale až s příchodem školky jsem začala velmi dbát na převlíkání), které byla schopná venku zaprasit taky během dne... tak si to spočítejte.

- vaše dítě se stane OPIČKOU - nejen v tom smyslu, že bude o dost akčnější a bude najednou všude (hold tam s nimi i cvičí a Sandra potom někdy ne a ne přestat i doma :D), ale hlavně - donesla si Terezka do školky růžový balzám na rty? Ano! Tak zjistěte kde ho koupila, protože vaše dítě ho musí mít! O mánii na růžové oblečení ani nemluvím...a to jsme si mysleli, že toto Sandra nějak nehrotí. A ano, platí to i pro kluky - tam zase fičí trička a oblečení s dinosaury, Tlapkovou patrolou a nebo Mimoněm, případně různé hračkářské meče apod.

- dítě přijde do kontaktu SE VŠÍM - hlavně co se týče jídla. Někde jsem četla, že třeba niva by se neměla dávat já nevím snad do 6-ti let dětem? Šup, měli jí hned první týden ve školce na těstovinách. Že nemají děti jíst houby? Ale kdeže, ve školce můžou. A pravidlo - nikdy jí nekoupím lízátko? Porušeno hned první den, kdy slavila spoužačka narozeniny a maminka dané holčičky takto nasadila "laťku" (a každý rodič už potom dával to stejné :D)

- zjistíte, že je vaše dítě ZÁKEŘNĚJŠÍ než kdy předtím - ono totiž odkouká i takové blbé věci. Od těch "malých" jako zkouška pojídání šušňů (fuj, já vím, ale kdo to aspoň nezkusil, hm? :D) a pokusu lehnout si na stůl po škaredá slova a chování. To už je samozřejmě horší. Zatím ale platí, že když Sandra řekne něco horšího (zatím ale neřekla žádné sprosté slovo), tak se jí jen zeptám, kdo to tak říká a hned vím, že to nemá z vlastní hlavy. Zkouší nám i lhát, no zatím jí to moc nejde...

- domácností projde milión BACILŮ - a imunita celé rodiny dostává na frak. Ony ty děti opravdu ze školky donesou kde-co a sami jsme se přesvědčili, že v období leden až březen byla Sandra více doma než ve školce a navíc jsme to vždy chytli i my. Prostě takový kolotoč. A to jsem myslela, že některé matky přehánějí...

- vaše dítě DOSPĚJE - samozřejmě ne doslova, na to má ještě moře času :D Ale přísahám, že snad během prvního měsíce ve školce neuvěřitelně povyrostla a celé to "batole" už tak nějak vypadá skoro jak ten předškolák. 

Po prvním (téměř ukončeném) roce ve školce mohu zkonstatovat, že Sandře školka velmi prospěla. Já si totiž trošku vyčítala, že jí tam hned frknu (když jsem doma na mateřské s druhou dcerou), ale Sandra prostě i ten kolektiv a řád potřebovala. Já bych se jí, při druhé dceři, nemohla tak věnovat jako se jim věnují učitelky ve školce. Máme asi štěstí, ale Sandra učitelky zbožňuje (dokonce mám někdy pocit, že víc jak mě :D). 

Ano, i ona si pár dní poplakala. První dny nechodila do školky moc nadšeně, ale celkem rychle si zvykla a vždy nastal "zlom" v okamžiku, kdy se mělo jít spát - ona je totiž odpůrce odpoledního spánku, takže to si vždy poplakala. Asi tak první tři týdny... Pak si začala hrávat s kamarádkami a začala chodit do školky ráda. Dokonce se někdy v pátek ptá, jestli se jde druhý den do školky a je zklamaná, že ne :) Párkrát už i proběhlo takové "fňukání" nad tím, že chce jít domů (domů do školky) :D 

První rok tedy hodnotím úspěšně - žádné vši, žádné neštovice, žádné vyloženě sprosté slovo (až na výraz "do pece", který asi tuším z jakého slovního spojení vznikl, ale někdo ho do školky donesl v jiné verzi :D).

Jen parádění, začínající obliba v nošení sukní (co nesnášela), v růžové barvě, hlášky (kdy někdy padáme s manželem smíchy), ale celkově rozumnější dítě s kterým se dá (už někdy) lépe vycházet a kterému se dá více věcí vysvětlit :)

To co jsem tušila už minulý měsíc, se jen potvrdilo. Naše Andrejka už nikdy více nebude to klidné miminko, ale oficiálně se stala "batoletem". Prostě se hýbe, zakopávám o ní všude, stále jí odněkud dávám pryč (hlavně ze záchodu, který někdy Sandra třeba zapomene zavřít) a musím být stále ve střehu :)

Upřímně? Na toto období jsem se fakt netěšila. Jsem asi jediná druho (a více) rodička, která se víc těšila na to, když bude miminko malé a ležící a zůstane na místě, kam ho položím, než na období, kdy leze všude a já pořádně nevím, kde je :D Jako druhorodička jsem přeci jen méně "ostražitá" a prostě si odběhnu do kuchyně a nechám Andrejku v obýváku...a o to větší šoky mám, když se buď zjeví vedle mě v kuchyni (chodí po čtyřech zatím) a nebo když se vrátím do obýváku a ona je třeba v dětském pokoji :D Při Sandře jsem se v tomto období od ní bála vzdálit, jen pro představu.

Vše o čem jsem psala v minulém souhrnu, tak nějak stále platí. Andrejka je celkem hlasité dítě, ale spíš co se týče projevů nějaké radosti, sem tam "vynucení si" (hlavně když vidí klíče, to piští, dokud je nedostane do rukou). Musím říct, že při Sandře jsme si užili takové ty večerní epizodky, kdy řvala i hodiny bez jakékoliv možnosti jí utišit a bylo to fakt hrozné - totální bezradnost. Andrejka aspoň toto nemá (zatím - klop, klop).

V tomto desátém měsíci se vypracovala na to, že se stále u všeho zvedá do stoje, všude stojí (i desítky minut) a postupně se naučila i dostat se nazpět na zadek/na kolínka. Trvalo to asi 10 dní, do té doby spíš padala, tak to bylo trošku horší. Teď už je skoro profík :) Dokonce když je u gauče a na druhé straně gauče se pustí třeba počítač, tak je schopná se pomaličku přeručkovat a přesunout i takového půl metru směrem k tomuto zdroji zábavy :D Jinak ale stále v prostoru se přemisťuje po kolínkách a musím říct, že velmi rychle.

Se stravou to má takové zvláštní - takový ten "hlavní" příkrm (masovo-zeleninový) musí mít rozmixovaný na totální kaši, jinak ho nechce a brání se zuby nehty jakmile je tam co jen pidi kousíček mrkve nebo čehokoliv jiného. Ale na druhou stranu v pohodě zvládně sama banán, nějaké takové ty dětské sušenky, křupky nebo rohlík a chleba. Vždy ale chce to co máme na talíři my a strašně nás všechny u jídla otravuje :D (sápe se nám po nohách a sahá do talíře)

Spánek se ustálil na 2x za den, ale stále je to v takovém nepravidelném čase - záleží jak se vzbudí ráno a jak dlouhý je ten první dopolední spánek. Nikdy si nemůžu nic přesně naplánovat, protože prostě nevím. Navíc přes den spí stále v kočárku - na balkóně většinou kratší dobu, spíš za pohybu a vypilovala to tak, že jsme dnes zastavili kočárek na pár sekund a hned byla vzhůru. Takže se při ní nedá moc věcí v domácnosti udělat no...natož nějaký ten mama-time.

Míry budou asi stále podobné - 76 cm bylo v 9 měsících, teď to bude asi trošku víc, protože 74 velikost oblečení jsem už úplně vytřídila. Váha se pohybuje podle mě tak 8,5 kg max. Je to celkem hubeňour :) A teď se hýbe tak, že snad ani přibrat nemůže :D Ekzém, o kterém jsem minule psala, se nějak zázračně skoro ztratil...tak jsem sama zvědavá, jestli se ještě vrátí nebo jak :) I já jsem konečně (stále kojím) začala jíst sýry a mléčně výrobky a ona na to už nereaguje (předtím jí vždy ekzém na tváři výrazně zčervenal, natož když snad ona ochutnala jogurt). I tak jsem s jídlem stále opatrnější (teda hlavně v jejím případě).

Zuby rostou jeden za druhým - aktuálně jich má 7 a čekáme na osmý. Na rozdíl od Sandry jí to skoro ničím nepotírám. Co se týče hlasových projevů, tak zvládne ma-ma, ta-ta (to šeptá, nevím proč :D), ba-ba, mňam-mňam, na-na-na (si zpíváme) a pak všelijaké patvary. Dokonce má už nějaké pojmenování na Sandru, ale nevím přesně co to je, ale křičí to na ní vždy stejně :)

No a největší progres vidíme ve vztahu Andrejka-Sandra. Neuvěříte, ale já jsem ráda, když je Sandra doma. Protože Andrejka jí zboňuje a stále za ní leze a začaly si hrát - sice takové podivné hry, ale Sandru to opravdu viditelně baví a neotravuje s těmi hrami nás, unavené, rodiče :D Holky třeba mají (vlastně Sandra) v dětském pokoji takovou velkou krabici přeměněnou na "domeček", do které se dá zavřít a tam si obě klidně spolu zalezou a chechtají se tam. Je neuvěřitelné je sledovat a hlavně je to strašně krásné. Opravdu žasnu, jak je to k sobě táhne. Sandra začala navíc hrát s Andrejkou "na honěnou", kdy se před ní dá na čtyři a popoleze kousek, Andrejka zvýskne od radosti a už za ní čtyřnožkuje a hledá jí v celém bytě. Když jí najde, tak obě piští nadšením :D A já třeba stihnu i připravit večeři a jen je hecuji, ať si dál hrají. Ony si tak dokáží "hrát" třeba i půl hodiny (dokud Andrejka zvládá). 

Je to stále smíšek a stále se kření. Dělá už takové naschvály, různé "prdící" zvuky ústami, chechtá se nahlas... miluje špinavé boty na chodbě, chození za každým na záchod, lezení do odpadkového koše a top je tahání šnůrky od žaluzií. Co vám budu povídat...už si jen tak neposedím. Upřímně, už jsem zapomněla jak náročné toto období je :D Nejhorší je, že dokáže nahodit totálně nevinný kukuč, začne se křenit a moje "ne!" nebo "no,no!" nedokážu říct potom dost rázně (já se nad ní vlastně stále rozplývám). Ona si všimne, že mi cukají koutky a hned vše začne dělat znova a znova a strašně se chechtá, když jí od dané zakázané věci odtahuju. Už jsem jí párkrát řekla, že jí mám doma asi na místo čerta... :D

Manžel zkonstatoval "...ta je živější jak Sandra." A mě málem kleplo... :D

Už delší dobu se tu na blogu neobjevila další "svině" (= tedy nějaký neduh, který se musí extra řešit speciální starostlivosti. Bylo tu akné, seborea, strie a celulitida). Po dvou porodech však mohu konstatovat, že poporodní vypadávání vlasů je taktéž velmi nepříjemné a potká každou jednu čerstvou maminku. 

Jak si tím mohu být tak jistá? No...něco (málo) jsem si už k této problematice hledala. Samozřejmě v čase, kdy to bylo pro mě aktuální. Takže VÍM, že potká každou jednu rodičku. U někoho to jde ve velkém, u další to má slabší průběh, ale dostaví se vždy. 

Proč tomu tak je? Hele, nejsem odborník, takže tu nevytasím všechny ty odborné názvy, ale úplně jednoduše je to proto, že v těhotenství se tvoří nějaké hormony, které se postarají o to, že vlasy nevypadávají vůbec. Ale jako fakt vůbec. Takže se na několik měsíců zastaví takový ten přirozený obnovovací cyklus vlasů, který probíhá u každého jednoho z nás - ten spočívá v tom, že každému zdravému člověku vypadne přes den cca do 100 vlasů, aby byly nahrazeny jinými. Tohoto vypadávání (i když to zní hrozně, že 100 vlasů) si zpravidla ani nevšimneme. V těhotenství tedy toto nefunguje a ve vlasové pokožce se drží i ty vlasy, které vlastně už dokončily svojí fázi "růstu" a které už dávno měly vypadnout. I proto vlasy těhotných zpravidla vypadají lépe a hustější - protože tam zůstanou takové ty "mrzácké" (tak jim říkám já :D) vlasy. Takže jde o takový "umělý" a dočasný efekt hustých vlasů a já to mohu potvrdit. V obou těhotenstvích jsem měla extrémně husté vlasy, všichni se až divili, obdivovali a i já jsem byla s kvalitou a objemem (a nemaštěním) velmi spokojená. Ale ono vše jednou skončí - přijde porod :D a hormony se zase začnou vracet do normálu. Toto "navrácení" trvá cca 3 měsíce. A pak to přijde - každá sotva zaběhnutá maminka si najednou všimne, že kolem miminka se povalují chuchvalce vlasů. A vlasy jsou najednou všude. Já si tak prohrábla culík po zaplacení v obchodu a vytáhla jsem doslova trs vlasů. Jeden chlapík za mnou to akorát viděl a tuším málem zkolaboval - asi si myslel, jaká jsem nemocná :)

Takže zhruba v době, kdy má miminko 4-6 měsíců dojde k postupnému vypadání těch už dávno "odumřelých" vlasů a přirozenému prořídnutí (= vrácení se do původní hustoty, ale člověk to najednou vidí tak, že "já budu plešatá", protože si přeci jen zvykl na něco jiného skoro rok). 

Po prvním těhotenství to přišlo okolo 4 měsíce. Nyní, při druhém to přišlo až okolo pátého. Trvalo to asi měsíc a nyní se to vrátilo (cca okolo 9 měsíce). Nevím, jestli se to dá ještě hodnotit jako poporodní vypadávání, ale i se mi zdálo, že mi vlasy zase až tak neprořídly po tom prvním prořídnutí...no teď už to jde ve velkém :D

Doufám, že vám moje vysvětlení pomůže. Je to obzvlášť uklidnění pro ty, které to teprve čeká a nebo, které to zrovna prožívají. Prostě ono to přijde, je to přirozené a i když to vypadá děsivě (já mám vždy plné odtokové sítko na vaně), tak by to mělo i samo odeznít. I když...já jsem ten typ co to nenechá na náhodu a pomáhá si jak může. 

Proto dnes přináším pár typů na produkty pomocí kterých bojuji s touto "sviní". Upřímně nemohu zhodnotit účinnost každého jednoho z nich, protože jsem je víceméně používala (a používám) naráz (tedy co se dalo, jako sprej před umytím vlasů, šampón, maska, něco po umytí, další den do suchých vlasů stříknout...). Takže i kdyby tam byl nějaký slabší "článek", tak prostě nezjistím, který z těch produktů fakt nepůsobí :D

Začnu asi šungitovou péčí, o které jsem se rozepsala i TU na blogu. Před umytím vlasů se doporučuje sprej ze šungitu nastříkat do celé délky vlasů a nechat působit cca půl hodinku. Následně umýt šampónem. Já si v tomto období oblíbila zejména tento Anti-Chute od Yves Rocher, který má pomoci i růstu nových vlasů. Příjemně bylinkově voní a vlasy jsou po něm krásně hladké. Když jsem vše chtěla podpořit, tak jsem použila ještě i masku ze šungitu - ta je mega černá, působí rychle a hlavně vyhladí povrch vlasů na maximum. Přestříkání křemíkovým sérem na závěr a péče pro jeden den byla hotová. 

Na druhý den (když jsem neplánovala umytí vlasů) jsem používala do suchých vlasů aktivační sérum od Manufaktury. Má dokonale přesnou aplikaci, kdy se vše dostane kam má (stříká se hlavně na vlasovou pokožku, kde má aktivovat to co je potřebné - hele, nejsem odborník :D, tedy nestříká se do délek vlasů) a pokožka se promasíruje. Mojí seboreickou pokožku nedráždil asi žádný z těchto produktů, ani toto sérum. Sérum příjemně voní a ubývá celkem pomalu.

Na závěr spíš takový TIP na ulehčení rozčesávání vlasů od Bocare - je to sice fluid/kondicionér s makadamiovým olejem, ale moje kadeřnice mi tento sprej doporučila na rozčesávání a ono to s ním jde opravdu strašně lehce. Na padající vlasy je to super, protože přeci jen to rozčesávání by mělo být co nejjemnější (aby se vlasy neničily nešetrným rozčesáváním ještě více).

Opravdu nemohu říct, jestli tyto produkty pomohly - možná by to poporodní vypadávání skončilo stejně rychle jako začalo i bez této péče. Těžko říct. ALE - jsem si definitivně jistá, že používáním těchto produktů jsem si "vypěstovala" takové ty malé létající vlásky všude po hlavě - hlavně na spáncích a vzadu na krku pod vlasy. Točí se mi tam jak praseti ocas :D, ale jsou natolik pevné, že vypadají, že mají šanci na to aby dorostly a zase mi vytvořily bohatější pocit z vlasů. Takže tato péče se postarala alespoň o to, že tyto pidi vlásky mají šanci, jsou silnější a věřím, že když budu (alespoň nárazově - tedy 2x do týdně) vlasy a pokožku masírovat, tak postupně dorostou. Jo, asi to potrvá, ale při dvou dětech mi ten čas tak letí, že se ani nenaděju a budou obě chodit na základku :D (a já budu mít husté vlasy...snad :D)

Jak bojujete s vypadáváním vlasů (nejen tím poporodním) vy? Budu ráda za tipy :)