O úklidu (a nejen tom předvánočním)

by - čtvrtek, prosince 21, 2017

Jsem bordelář. A tuším se to dědí. Moje mamina je bordělář. Možná ne v tom slova smyslu, že má dom prach, nevyhozené obaly, papírky a takový ten klasický bordel co si představíme. Ale je takový "sběratel", kdy prostě vše ještě jednou bude potřebovat. A takto spoustu věcí nevyhodí a někdy mě jde z toho porazit, co už dávno nevyhodila a měla...a stále to u ní trčí.


Přesně pro takové typy jsou určeny knihy o uklízení (nebo spíše vyhazování věcí). Já se řadím do takové skupiny ani-ani - kdy nemáme doma vyloženě úplný bordel, ale vliv matky je patrný a sem tam si něco syslím asi úplně zbytečně. Ale léčím se :D (manžel je totiž pravý opak, vyhazuje vždy vše).

Knih o vyhazování, uklízení, třízení... je v současné době mnoho a přijde mi, že se doslova předhání v principech uklízení. Ano, některé rady jsou i zajímavé a praktické, ale někdy se mi to zdá už to-much (povídat si s věcmi, jestli je nebolí, že je vyhazuju a tak :D).

Tato kniha Zbavte se nepořádku jednou provždy (autorka Scheila Chandra) je trošku jiná a proto jsem se k ní chtěla vyjádřit samostatným článkem. Ano, stále je tou hlavní myšlenkou to, že dokud máme doma nashromážděné věci, které nevyužíváme a které jsme měli už dávno vyhodit, tak v podstatě do té doby nebudeme mít klid na duši a můžeme být nervózní a podráždění a nebo prostě vyčerpaní.
Myslím, že to může být, protože někdy jsem unavená už předem, když se mám pustit třeba do třídění oblečení ze skříní :D

Základní poznatky z knihy:
- takový ten pravý úklid (kdy jsou uklizeny i vnitřky skříní, ne jen povrchní úklid před návštěvou tchýně :D) se nedá udělat za den, dva. Dokonce ani za týden a podle toho, kolik toho má člověk nastřádaného to může trvat i měsíce. To je myslím celkem dobré si uvědomit, protože třeba moje mamina si myslí, že to za den, dva dá. A pak jí frustruje, že skoro nic nepřebrala za ty dva dny a tak rezignuje a odkládá to na neurčito (rozuměj nikdy :D)
- jak docílit pořádku v domácnosti? Každá věc musí mít své místo! Na to jsem přišla už dříve, ale ještě stále některé věci své místo přesně nemají. A přesně to jsou ty věci, které se nejčastěji někde povalují. Věci, které už své pevné místo v domácnosti mají se tam vždy nějak rychle dostanou a už si to pamatuje i manžel a Sandra, tak to klidně zanesou i oni tam, kde to má být (třeba sponky, klíče, tašky na nákup atd.) Úklid těchto věcí je pak doslova záležitost pár minut - prostě vše přenesu, dám na své místo a neřeším. Musím říct, že fakt je to potom taková pohoda a klid na duši :)
- připravit si krabice na roztřídění věcí - ideálně jednu na věci, které si ještě necháme, které darujeme/prodáme a které vyhodíme. Ty, které chceme vyhodit se pak musí hned vyhodit! I tato myšlenka má něco do sebe, protože už párkrát jsem vytřídila něco na vyhození-prodej, pak jsem to zase nějak vrátila do místnosti a ono se to zase někam "vstřebalo" :D a mohla jsem začít nanovo. Prostě co se v danou chvíli rozhodneme odstranit z domácnosti, musí hned pryč. Než se rozmyslíme, že... :D
- uspořádání věcí v domácnosti by mělo být ne podle toho, co je stejné (mít třeba všechno ložní prádlo na jednom místě), ale podle toho, kde se co používá. To mi pomohlo uvědomit si, že ložní prádlo pro holky mám mít v dětském pokoji a nemusím stále chodit do ložnice. Většinou se stejně někde po cestě "ztratím" a začnu dělat jinou věc :DD A tak je to se vším. Krémy na ruce všechny v jednom košíku v koupelně? A kde je používáte nejčastěji? Takže jeden mám v ložnici, další v obýváku, další v kuchyni... :D Ne, opravdu to nevypadá roztahané všude a natřu se fakt hned. Příkladů by bylo milión...
- oblečení je samostatnou kapitolou, protože snad každý má nějaké oblečení, které si obleče "když zhubne". Ruku na srdce - je to ještě reálné? :) Netvrdím, ano, někdo opravdu zhubne, ale myslím, že většina z nás to už nedá a nedá se očekávat, že ještě oblečeme ten svetřík ze střední. Já jsem si i všimla, že váhově nejsem moc daleko k váze ze střední, ale prostě věkem (a 2 tehotenstvími) se mi úplně změnily proporce těla, takže některé kousky oblečení vím, že fakt už nikdy neobleču (jsou mi třeba krátká, ani ne že malá). Teď čekám až dokojím a vrátím se na "svá prsa" a pak nekompromisně projdu skříně a vyhazuji. Ne přímo do koše, dávám to do těch sběrných kontejnerů. Osobně si myslím, že prodat se to moc už nedá (snad jen za symbolické ceny, ale to bych byla stále na poště asi :D)
- věci, které vyhodíme většinou stejně nepostrádáme. To musím naučit mojí mámu, protože ona se některých věcí drží jak klíště a přitom jí sem tam něco na tajnáša vyhodím a ona to ani neví. Co oči nevidí... :D
- v bytě/domě, kde nevypadávají věci z poliček po otevření se prostě budeme cítit lépe. Hned vše najdeme. Vše se dá hned na své místo, takže se to nikde nekupí. Dostaneme se k věcem jednodušeji, takže třeba konečně budeme častěji péct nebo tak, když se dostaneme k formě na muffiny :D

A podobných myšlenek je v této knize fakt hodně. Jsou to opravdu praktické tipy a dokonce část byla i o pořádku v diáři, počítači... Což mi v jiných "úklidových" knihách chybělo.

Přečetla jsem i Danšari, Zázračný úklid, Uklizeno: Jednou provždy..., ale tato kniha byla nejlepší, i přesto, že některé myšlenky byly samozřejmě podobné. Prostě skvělá kniha! :)

You May Also Like

2 komentářů

  1. Nejlépe se třídí věci během stěhování. Já také dříve měla docela problém s tím, že jsem některé věci nechtěla vyhazovat, ale po přestěhování jsem zjistila, že mi jsou k ničemu a že spoustu věcí mohu darovat či prodat. Je fakt, že někdy se mi po některých věcech trošku zastesktne, ale vím, že u jiného mají využití, zatímco u nás by se jen válely. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Tak je mi jasné, že kniha by se mi líbila, ale mám Zázračný úklid a to stačí, nebudu pořizovat další :) Já jsem právě v další vlně úklidů, finálně jsem se rozhodla, že jako třetí dítě už NE, takže konečně žačínám likvidovat/prodávat/rozdávat spoustu krámů co se nahromadilo, výhodou je že mám kluky od sebe asi 3 kila, takže vlastně už nehrozí, že oblečení bude někde mezi a bude se muset skladovat. Před chvílí jsem také vytáhla pytel s těhotenským oblečením :D už ať je to pryč :) u nás je prostě černýn Petrem půda, tam se toho vejde... a bohužel manžel nevyhazuje téměř nic.

    OdpovědětVymazat