Druhý měsíc s Andrejkou (a Sandrou)

by - středa, září 27, 2017

Asi se budu opakovat, ale však jsem si jí sotva teď donesla z porodnice a ona už "oslavila" druhý měsíc?! Nešoklo to i vás, které mě sledujete? :D


Musím se vám k něčemu přiznat... Mám doma skutečně hodné miminko. Dobře, trápí jí prdíky (to asi skoro každé mimino do 3 měsíců), ale ani zdaleka ne tak, jak to trápilo Sandru. Je to spíš jednorázová záležitost přes den a když si dám pozor na stravu, tak i pár minutová (pláč). Jinak nepláče vůbec. A tím myslím, že fakt skoro vůbec. 

Snad jen... Když jí Sandra nenechá spát přes den. To jsem už někde psala? Asi ne. Sandra žárlí. A hodně. A strašně blbým způsobem. Konkrétně tak, že mě vytáčí na maximum (nikdy jsem si nemyslela, že se dokážu až tak vytočit...) svojí neposlušností. Která hraničí s drzostí. Dupne si klidně nohou a chce vše hned! A vždy se to kryje s okamžikem, kdy přebaluji Andrejku, kojím jí nebo musím věnovat Andrejce plnou pozornost. Sem tam pak Sandru napadne, že prostě bude dělat jakékoliv velmi hlasité zvuky v okamžiku, kdy vidí, že uspávám Andrejku, případně v okamžiku, kdy jí řeknu: "Psssst, Andrejka právě usnula."
Tato věta je garancí, že přijde nějaký hluk v podobě zvýšení hlasu na televizi téměř na maximum. Šuštění sáčku od křupek a jejich opakované vybírání a křupání téměř u hlavy Andrejky (která je zpravidla v mém náručí nebo v houpačce do té doby než se odvážím ji přenést). Případně vytáhnutí nejvíc hlasité hračky, se kterou si nehraje už "roky", ale kterou zrovna TEĎ prostě potřebuje otestovat. 
No, ale toto by bylo na dlouhé povídání (stěžování si). Fakt jako...

Jinak Andrejka spí stále celkem dobře - zpravidla má jeden dlouhý spánek (4-6 hodin), kterým začíná noc a pak se nakojí za pár minut a zase usíná. Od takové šesté hodiny ráno je ten spánek už takový o ničem, ale zpravidla do té sedmé-7:30 ještě vydrží. I když jsem v kontaktu s 2 maminkami z porodnice a těm teda spí stejně staré holčičky 8-9 hod. v tahu :D Tak nespí ještě ani Sandra :)

Je veselá. Stále se usmívá. Učím jí "samostatnosti" - teda nesedím stále u ní. To se při Sandře ani nedá. Takže si prostě leží buď pod hrazdičkou nebo v houpačce a sama se baví :) Třeba tím, že začne sledovat svou ruku :D Když pak projdu okolo, tak od radosti až zhýkne :D Je tichá. Někdy snad za celý den ani nezapláče, i když Sandra každému tvrdí, že Andrejka neposlouchá a pláče. Že ona potom neslyší Mickeyho :D (v TV sleduje Mickeyho klubík nejčastěji) 
Začíná chytat věci do rukou a celkem úspěšně. Už si dala hrkálkou i do čela, tak jí radši dávám ne tak tvrdé hračky :D Na koordinaci pohybů si přeci jen ještě počkáme :)
Na bříšku se až tak nevzteká a chvíli (pár sekund) dokáže udržet hlavičku nad podložkou. Pak ale jde k zemi, takže pasení koníčků nám zatím moc nejde, ale Sandře to nešlo ještě skoro ani ve 4 měsících :D

Sandra si kojení užívala (a možná proto byla fakt tlusťoučká a stále zvracela), Andrejka se dost často prostě nasytí a odpojí se. Řekneme do max. 25 minut, ale sem tam i 5 minut jí stačí. Sandra dávala i hodinu. Roste taky pěkně - ve 2 měsících měla 5,5 kila a 64 cm, takže velikost 68 to jistí :D (68 uvádí výrobci jako pro 4-6 měsíční dítě). 

Musím říct, že dvounásobné mateřství je fakt fičák. Neustálý kolotoč. Ale když byla Sandra ve školce pár dní, tak to byla absolutní pohodička. Buď mám tak pohodové druhé dítě, při kterém mohu zatím dělat vše (i psát na blog :D). Nebo už prostě tak nestresuju...
Ale i o tomto plánuji v budoucnu článek. Tak snad se podaří :)

You May Also Like

0 komentářů