Den matky na mateřské

by - čtvrtek, března 03, 2016

A schválně do nadpisu nedopíšu "dovolené", protože (ačkoliv mi bezdětné nevěří) to fakt není dovolená :) Ale o tom psala i Eva, takže klidně mrkněte :)

v pyžamku * ve svém hracím koutku (bordelu) * "tak mami, už jdeme?"
* vychechtaná venku * stále se sleduje v zrcadle a kontroluje oblečení * malá fotbalistka :)
...prvních 5 foto je z popisovaného dne, poslední se mi tam prostě hodila :D 

Podobný článek jsem už viděla u více blogerek, maminek, tak proč něco podobného nesepsat o našem dni.
Pozn. jedná se o den zhruba začátkem února, proto jí rvu do sněhulí ;-)



8:00 zvoní nám budík. Asi si řeknete "proč, proboha?", ale poté co byla schopná Sandra dřímat do půl desáté (já svorně s ní) jsem naznala, že to je moc a usínání Sandry po 22-druhé hodině bylo už nad moje síly. Takže posledních několik týdnů s budíkem...

8:05 opakování budíku a já reaguju jeho opětovným vypnutím. Skoro jak do práce, co? :D

8:10 asi ho hodím ven oknem, ale snažím se nechat oči otevřené a opakování vypínám. Sandra chrní tak tuhým spánkem, že jí to nevzbudilo.

8:20 na telefonu jsem čekla e-maily a sociální sítě (ehm :D). Napsala jsem manželovi do práce...a ona stále chrní!

8:25 nenápadně do ní šťuchám a konečně otvírá očka. Jaký sladký úsměv a pusinka :)

8:26 ani nevím jak a už cucá prso. Chyba spát s odhaleným prsem...ale vlastně spíš zvyk, když s tím Sandra celou noc "otravuje" :)

8:40 po kojení a blbostech v posteli se přesouváme do obýváku, kde Sandru přebaluji a převlékám z pyžamka. Když mi utíká, tak při sledování ČT D nebo animáku Máša a medvěd.

8:50 vařím kávu a připravuji snídani. Sandra si kolem mě pochoduje a hlasitým "ham" se dožaduje jídla. Věší se po mně, tahá mi dolů pyžamové kalhoty (ano, já jsem ještě v pyžamu). Nosí mi pantofle a nutí je obout si je.

9:00 snažím se do ní dostat snídani. Ne velmi úspěšně, po ránu sice ráda pokřikuje "ham", ale moc toho nesní.

cca 9:10-10:00 hrajeme si, resp. snažím se o to. Sandra radši běhá s klíčema kolem všech dveří a hraje si na paklíče a rve je do klíčových dírek. Případně tahá záclonu/žaluzie ve snaze je servat. Nebo zkouší mou trpělivost přepínáním televize a nastavováním nových funkcí. Ale hlavně - musí mi míchat kávu. Tak, že stříká do všech stran...a zakazuje mi napít se. To jsou podmínky toto... :D

10:00-10:45 chystáme se ven. Začíná to čištěním zubů, kdy Sandra musí mít kartáček taky. Ten si namáčí do tekoucí vody a mě jde rozdrapit od nervů, protože nesnesu plýtvání vodou :D Jak ale vodu zastavím, tak spustí ohlušující řev. Snažím se vyčistit si pleť a namalovat se. Aspoň make-up, korektor a řasenka :D Sandra stále prudí s kartáčkem a dožaduje se "mo-mo" (to je podle ní voda, netuším kde k tomu došla :D). Přesouváme se (za jejího řevu, že nemá mo-mo) do ložnice, převlíkám se a jakmile sundám papuče, tak mi je rve zpátky na nohy - jak si mám dát asi kalhoty? Znova řve. Vidí, že se oblékám a chce zvednout do náručí. To se pak těžko oblíkají kalhoty, ale co už. Kontroluji obsah přebalovací tašky a Sandře strkám do rukou klíče - ať si zase chvilku odemyká a nevyndavá mi obsah tašky znova ven :D

10:55 chyť mě, když to dokážeš. To bylo asi o naší Sandře. Snažím se jí nacpat do teplé mikiny, zateplených kalhot, bundy a sněhulí. Jen na sněhule chvíli podrží, protože má nové s tučňákem (nevím, kde tu úchylku vzala :D - pozn. samozřejmě ode mě) a miluje je a chodila by v nich klidně i spát :D

11:00 odcházíme z domu. Konečně. Jsem zpocená jak prase a unavená už teď. Rvu jí za její nespokojenosti do kočárku, protože jdeme na nákup o něco dál, kam by pěšky nedošla.

11:00-12:15 nakupujeme a procházíme se. V Lidlu se jí podařilo ovocnou taštičkou "do ručičky" ocákat snad vše v okruhu pěti metrů, protože v domnění, že je prázdná (fakt nebyla) a že se maminka nedívá (fakt jsem se nedívala, na vteřinu!) s ní začala mávat ve vzduchu. Schytala to i ona, kočárek, deka, moje bunda, podlaha, pár nejbližších produktů (pssst :D). Utírám co zvládám a jsem ráda, že zrovna nešel někdo kolem. Klidíme se ke kase, kde dává najevo nespokojenost s délkou front :D Nikdo se nesmiluje, sakra :D

12:20 Jsme doma. Sandra si uvědomí, že je unavená jak prase a při ohřívání oběda pro ní na mě visí jak opice na liáně a dožaduje se...prsa, asi. Nějaké prosby, ať chvíli vydrží, že jednou rukou jí to nezvládnu nakrájet a ohřát...to na ní neplatí. Rezignuju a zvládám vše jednou rukou.

12:25-12:40 rvu do ní oběd. Stále chce "sama" a já mám pomalu tik v oku z toho, že se sotva otočím a je celá politá polévkou. Při další otočce, kdy se snažím ohřát oběd sobě, slyším ránu - zlomila umělou lžičku?! Zajímalo by mě, jak se jí to podařilo. Dostává kovovou.

12:41 až minutu jsem měla na můj oběd, do kterého se stále sápe a vyžaduje si ochutnání. Házím to do sebe, protože jinak hrozí, že vypadne z jídelní stoličky.

12:50 přebalit, převléct. Je ukňouraná. Super, říkám si...to brzy usne. Přesuneme se do ložnice, kde jí kojím a během kojení usíná (za normálních okolností)

13:30 Sandra stále nespí. Skáče po posteli, hraje "kde je" se vším (i se svojí rukou) a zapíná/vypíná dotekovou lampičku na nočním stolíku.

13:40 konečně usíná. Vykrádám se od ní a jdu na "expresní úklid". Tak s manželem říkáme rychlému úklidu po vyčinění toho živle jménem Sandra. Pro bezdětné - v určitém období dokážou děti udělat hrozný, ale fakt hrozný bordel během pár minut. Házím hračky do boxů, odnáším nádobí, rvu ho do myčky, umývám co potřeba...vše za absolutního ticha, protože (bohužel) u nás neplatí, že dítě usne a my můžeme vysávat. Vzbudí se skoro na všem, takže našlapuji jako myška.

14:00 neuvěřitelné kolik toho stíhám. Vypadá to tu zase tak ...hezky. Spokojeně si sedám, vydechnu od únavy a chytám knížku.

14:01 Sandru NĚCO vzbudí a řve. Jdu za ní, dávám prso. Víte jak některé děti usnou jen s dudlíkem? Tak naše Sandra má mě, svůj dudlík. Otevřeně přiznávám, že to byla naše chyba...jen se toho teď nemůžeme zbavit (dokud budu kojit).

14:15 je to beznadějné. Odtud se už nedostanu. Vzdávám to a usínám :D

15:30 budí nás manžel, který přichází z práce o něco dřív. Malá hned pokřikuje "ta-ta". Až moc nadšeně, se mi zdá.

15:35-16:00 dáváme Sandře něco k jídlu, vaříme si kávu a debatujeme. Respektive spíš já, protože se musím vypovídat ze zážitků, které se na mateřské smrskly na to, jaká byla cesta do obchodu, co jsme viděly, kolik tam bylo lidí... :D

16:00-16:30 manžel bere Sandru na chvíli, dokud je světlo, ven. Na procházku, kdy už jde po svých :) Vařím na rychlo oběd na další dny. Nerada totiž vařím, když jsem s ní sama doma. Resp. nevařím. Poučená, že i řízky skončily totálně černé, protože ona stále někam něco strká, má "karamboly" apod.

16:40 manžel odchází na trénink a já se jdu zase věnovat Sandře. Hrajeme si, koukám u toho na tv, ale stejně moc neslyším/nevidím, protože ona stále někam odbíhá. Vše jí zajímá, vymýšlí, přenáší. Na to, aby si sedla a já bych jí třeba četla nebo ukazovala něco v knížce, na to jí neužije. Škoda :D

17:30 mám dost. Střídavě jí nosím (asi jí bolí nožičky), pokládám, zakazuju (rvát prsty do zásuvky třeba), střežím. Do toho připravuji večeři pro obě, vařím si čaj, vysvětluju, že na troubu se nasahá, že pálí. Povzbuzuju jí, ať mi přinese nějakou hračku. Ona mrčí, pláče, chechtá se, běhá po bytě...

17:40-17:50 cpu do ní večeři. Nejvíce zabírají rajčata, které miluje. Na zdi, jsou taky dobrý...:D

18:00-19:00 podobné jako před večeří. Já se snažím o "rozvoj" s knihami, hračkami...ona radši otvírá a zavírá můj jelenní lůj, cvaká propiskou, roznáší po bytě nakrájené jablko, hraje si na paklíče.

19:00-20:00 pouštím Spievankovo 5 - Slovenky určitě znají. Zabaví jí to alespoň natolik, abych jí uvařila kaši, přebalila jí, převlékla do pyžama atd. Je už dost nervózní. Přichází manžel - aleluja!

20:16 nevydržím "tlak" a jdeme spát. Snažíme se chodit pravidelně 20:30 (i když nejeví známky ospalosti - snažíme se od nového roku o režim). Dnes výjimečně už poplakává a na gauči se mi snaží dostat do trička k prsům.

22:00 konečně spí. "Miluji" její nekonečné uspávání. Když je kratší jak hodinu, tak je to vlastně úspěch. Pokud mi někdo napíše, že jí dáváme pozdě spát, tak si ho najdu a dám mu osobně facku :D Ona už od malička není velmi spáč a usínala vždy hodně pozdě - výhodou je ranní přispání :) Během toho času stihla:
- 40x mi strčit prst do očí a říkat "ouko"
- 20x mi strčit prst do nosu a říct "oťo" (nevím, jak na to přišla :D)
- 10x vstát a nebezpečně balansovat na posteli (strhávám jí a hrozím prstem)
- 5x mi hrozit prstem a říkat "ne, ne, ne" (sakra :D)
- 15x mi dát pusinku a udělat "maláááá"
- 10x mi poskákat po žaludku a vnitřnostech a chechtat se u toho
- 7x se vrátit k prsu a na mojí otázku "už budeš spinkat?" přitakat, že ano (asi ještě nechápe, na co přitakává :D)
...
A je toho mnohem více.

22:00-22:50 mám čas pro sebe. KONEČNĚ. Píšu článek, sleduju sociální sítě, odepisuji na e-maily. Chci si pustit seriál a v ložnici se spustí řev. Ale neeeee...

22:51-23:15 nové uspávání a vykrádání se.

To zopakuje za pár minut znova. Vzdávám to a jdu spát. Za noc se vzbudí cca 6x. I tak je to ještě dobrá noc...


Bilance? Nestihla jsem nic. V tento popisovaný den jsem neprala, nežehlila a nedělala žádné časově náročnější činnosti. I tak jsem utahaná jak kočka a usínám hned jak si položím hlavu. A možná to vypadá, že "vlastně nic nedělám" celý den, ale ono se toho děje hodně a člověk musí být nonstop v pohotovosti. A po nějakém tom roce bez pořádného spánku, už na sobě cítím takovou únavu, jako nikdy předtím.

Ok, ale stále je to dítě JEN JEDNO. Obdiv patří matkám, které mají naráz doma více dětí. A vlastně třeba i těm studujícím matkám. Matkám pracujícím... fakt nechápu jak to dělají :)

Takže dnes takto...:)
Maminky, je to u vás podobné? :)

Vaše

You May Also Like

12 komentářů

  1. jedno dieťa som nestíhala. Keď sa mi do roka narodilo druhé, zistila som, koľko mám voľného času. Kolega, ktorý mal v tej dobe detí 5 vravel, že to pravé poznanie ohľadne voľného času prichádza až so 4. dieťaťom :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Do roka? :-o Máš můj obdiv...já si to vůbec nedovedu představit, fakt ne. A 5 dětí??? :D To už vůbec ne...ale asi si už dost zahrají spolu, tak rodiče mají trošku víc "fraj" :D

      Vymazat
    2. to druhé nebolo plánované :D, že som tehotná som zistila až keď som bola na konci 4. mesiaca... Ale spatne sa ukázalo, že veci sa naozaja dejú tak, ako sa diať majú a bolo to najlepšie možné riešenie.

      Vymazat
  2. Ufff...to zní jako peklo! Jako fakt, tenhle článek mě vůbec nepotěšil! Asi proto, že to máme hodně podobné a přitom naší dračici je 10m a myslela jsem, že až bude ve věku tvé Sandry, budou ty dny mnohem lepší. Ale zní to jako přes kopírák! Teda, až na to vyspávání do 10h, to u nás fakt nehrozí, my vstáváme před šestou :-( A aby přišel muž domů v 15:30, to by jim tam leda musel někdo nahlásit bombu, neobjeví se doma před půl šestou. Taky si ten den budu muset sepsat. Nebo radši ne, když to tak čtu, mám pocit, že mateřská jsou fakt galeje.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vážně to tak vyznělo? :D Já doufala, že to nebude až tak "odrazující" :D (jen prostě reálné) Moje kamarádka (má už skoro 3-letého syna) říkala, že si mateřskou začala užívat okolo jeho 15-tého měsíce. Čekala jsem, že to budu mít podobné...a ono ani moc ne :D
      Tak naše Sandra je sova po nás - vydrží dlouho do noci a ráno si klidně přispí...ale asi to bude režimem od narození, nikdy jsme jí nedávali spát řekněme kolem šesté/sedmé večer, tak některé maminky :)
      A muž má flexibilní pracovní dobu a sem tam (spíš výjimečně) přijde takto brzy...ale bohužel pravidlem to není. I když by to bylo fajn, to zase jo :D Někdy chodí taky až tak po páté, šesté...
      A radši si to nesepisuj...já fakt byla zhrozena, že jsem vlastně stále něco dělala, ale vlastně pořádně neudělala nic (úklid/žehlení/praní...)
      ...ale PRÝ si to někdo i užívá. Asi záleží i na povaze...nebo já nevím :D

      Vymazat
  3. Ahoj, máme to podobné, i když v něčem jiné :) chlapeček 16 měs., ráno vstává klidně už po 5 :( úspěch, když po 6 :-D snídaně a dopolední pokus o hraní je podobný, záleží, jakou má náladu, přenášení věcí, vyndavání šuplíků a prostě bordel všude ;-) kolem 10 hodí spát ven do kočárku, teď se naučil usínat sám, bez jezdění, takže supr a hlavně spí celkem dlouho, ani to sem snad nemůžu napsat :-D ale klidně, když se zadaří, tak 3 - 4 hod :-) no, prostě miláček :) pak oběd, hraní a čekání na tatínka, teď s lepším počasím budem chodit odpoledne ven, má už nové boty :) pokud spí cca 2 hod., zpravidla je odpoledne uvavený a ještě jdem jednou do kočárku spát. Mezi 18 - 19 hod. koupeme, kaše a usíná mezi 19 - 20 hod u prsa :) někdy si po kojení ukáže na postýlku, že chce už spát, a to se tam pak "umlátí" a usne sám :) V noci se budí zpravidla po půlnoci 1-2x na kojení, což bych chtěla "zrušit", ale nevím jak, na drastické vyřvání nemám sílu ;) Tak zdar a sílu na mateřské :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ahoj, díky za komentář :) No, tak kdyby vstávala v 6, tak to asi už fakt nedávám...:D :)) Já jsem ráda, že vstáváme zhruba okolo té osmé, i když v posledním týdnu to nějak zkracuje a vstává už něco po sedmé...:-/ :D To mi připomíná, že bych asi radši měla jít spát...:D
      Wau a spaní 3-4 hodiny - to je sen! :) Nám teď zateplují bytovku, takže je takový rachot, že se až divím, že vůbec spí přes den...ale i tak zkracuje odpo spánek na hoďku a něco k tomu. Ale ideálně tak, že jsem celou dobu u ní, takže zase neudělám nic...ale fakt vůbec nic...jsem asi měkká. A stále si nedovedu představit jak usne, až nebude "pocuckávat" prso :D...
      "umlátí" sám? To jak? To mlátí hlavou ze strany na stranu? Alespoň takové má naše Sandra pokusy...tak jestli to náhodou není ono? :)

      Vymazat
    2. To spaní přes poledne je fajn, bez toho bych to nedávala :-D ale taky se ta délka mění, 3-4 hodky je ideál, ale pak má dny spí třeba "jen" 2 hodky...
      Perfekcionalista jsem též :) a ten "bordel", co během chvíle dokáže udělat mi též vytáčí :-D ale jsou to milackove, kdyz se pak prituli a chtějí maminku :-*
      "Umlati" sám znamená, že buď si tam ještě něco brouka, vrtí, povídá s dudlikem a v klidu z toho usne, dramatičtější verze je, že pak začne brečet a někdy z toho taky usne, když nestihnu včas přijít, to pak jsou zajímavé polohy :-D

      Vymazat
  4. ja som našu malú odstavovala po 18 mesiacoch a prišlo mi do rany, že švagrinej sa narodilo mimčo, tak som jej vysvetlila, že mliečko musíme dať jej a miminku. a zakaždým, keď sa brala pod tričko som jej to kľudne zopakovala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. škoda, že my teď žádné takové malé miminko v okolí/v rodině nemáme...možná by to stálo za to :) Sama jsem zvědavá, kdy se to "zlomí"...na jednu stranu chci přestat, na druhou ne...sama nevím :D

      Vymazat
  5. Ja sa pri tomto vždy zasmejem, ale cez slzy, pretože viem čo prežívaš, moja má skoro 14 mesiacov a je to katastrofa, celý den som v strese že nič nestíham aj ked sa snažím, bordel stále všade, ja hotová na skok z okna :-D..niekedy je to samozrejme trochu lepšie ale tých dní nie je zas tak veľa :-D..okrem toho je tiež veľký nespáč...a najradšej je v noci hore tak 3 hod, proste sa zobudí vyspatá o 1nej a do 4tej je hore! takže vieš si predstaviť :-D...a muž mi tiež chodí domov tak o pol 6tej a ešte aj doma musí robiť a nikoho na pomoc v blízkosti nemám, no je to fakt sranda :-D..ale ja stále dúfam že ked bude staršia tak sa to zlepší, takže mi neber nádeje :-D..ale držte sa, prajem krásny den :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak naše Sandra to taky tak měla jedno období, že třeba dvě tři hoďky (max. 4!!!!) v noci nespala a vždy taky tak blbě, že sotva jsem já šla spát, tak ona se do půl hoďky vzbudila a byla vzhůru výše zmíněný interval...no, když jednou usnula až okolo páté po zhruba 4 hodinkách, tak jsem byla taky zralá na skok z okna...no jsme v prvním patře, tak by to asi nemělo moc význam :DD
      Manžel teď začal, po novém, taky chodit až okolo té půl šesté domů a jsem z toho tak unavená...asi je to i v povaze ženy, protože vím, že některé vyhlašují, že je to super být na mateřské apod. Já to tak necítím..asi jsem moc perfekcionista (což fakt jsem :D) a ten bordel mě už fakt někdy vytáčí. Jen se Sandrou v patách se to fakt nedá...takovou žehličku zapnout nemůžu no...:))
      A já taky stále doufám...no, kamarádka, která má téměř tříletého syna mi právě sdělila, že nebýt toho, že 3x do týdne někam vypadla, tak by tu mateřskou nedala...ehm :D
      Drž se i ty a díky za koment ;-)

      Vymazat