Příběh jednoho usínání Sandry během parné letní noci...

by - středa, srpna 19, 2015

zdroj: TU
20:06 Sandra si hraje s hračkama na svém novém pěnovém puzzle a vůbec nevypadá unavená...

20:30 Sandra si stále hraje a z puzzle už vytrhává jednotlivá zvířátka.

20:34 Sandra vytrhala všechny puzzle v dosahu a teď se snaží vytrhnout to, na kterém sedí :D

20:35 Sandra se nervuje, že jí to nejde.

20:37 Sandru to přestalo bavit. Vzpomněla si, že je už dost hodin.

20:38 Sandra zjistila, že já a moje prsa jsou poblíž. Spouští sirénu. To je pokyn pro mě, že já, kojící stanice, musím nastoupit a je dost možné, že z tohoto "boje" se už do obýváku nevrátím. Ach jo...

20:40 Bojujeme při přebalování, kdy se jí snažím držet na zádech, ale ona chce být na bříšku a objevovat co mám nového v telefonu. Moderní kojenec!

20:43 Přebalená! Sice na divoko (na křivo), ale když Sandru zvednu do vzduchu, tak plínka drží :D

20:44 Sandra řve. Sousedi si musí myslet, že jí mučíme. Kdepak. Jen oblékáme bodíčko přes hlavu a bojujeme s navlékáním ručiček. Ach, to je slz.

20:45 Sandra se směje na celé kolo, protože jsem divně rychle pohnula hlavou...to jí vždy rozesměje. Ehm...

20:50 Sandra si pocuckává labužnicky prso. Hurá! "Snad usne rychle," prolétne mi hlavou.

20:52 Sandra má asi dost a rychlostí blesku se otáčí na bříško a sedá si.

20:53 Sandra pláče v sedě. Beru jí a snažím se jí položit zpět ke mě, k prsu.

20:54 Sandře hystericky řve, že se jí snažím položit a předkopává nožičky tak, že téměř stojí a je nemožné s ní udělat cokoliv...už ani do toho sedu to znovu nejde. Sakra práce, chci zpět to miminko, které jen leží a směje se :D

20:55 Podařilo se mi jí položit. Znova si pocuckává prso a přivírá oči. Závislák...

20:58 Sandra nasává a mezitím stihla:
- kopnout mě mezi nohy takovým způsobem, že být chlap, tak to těžko rozdýchávám :D
- škrábnout mě do nosu
- vyrvat mi zbloudilé vlasy (moje chyba, vím, že je musím mít spletené, jinak jí "ruce podávají" a jsou určeny na vytržení :D)
- osahat a potěžkat mi druhé prso (asi zkouška, jestli to druhé není plnější :D)
- strčit mi prst do úst
- kopnout mě do žeber
- smát se a přitom stále cucat prso. Rozesmálo jí moje skučení při karate výkopu do žeber.
A to přesně v tomto pořadí.

20:59 Sandra má dost. Znovu si sedá.

21:03 Sandru nebaví sedět a hrát si s látkovou plínkou, kterou jsem asi před hodinou rozložila na postel, aby na ní Sandra ležela. V bytě máme 30 stupňů, takže i to dítě se potí neskutečným způsobem a nechci aby propotila nové matrace.

21:05 No nic. Musím jí převléct. Je zpocená jak myš. Chudák.

21:06 Sandra hystericky řve. Jo, převlékáme jí společně s manželem. Řve tak, že jí kapou slzy.

21:07 Sandra se chechtá, protože manžel na ní dělá xichty.

21:08 Sandra hystericky řve. Už nic nepomáhá, ale už je převlečená. Teď jsem pro změnu zpocená já jak prase.

21:10 Nový pokus s uspáváním. Sandra se přicucla a vypadá spokojeně.

21:15 Sandra přivítá očí. Alelujah!

21:16 Mucha! Bzučí tu nad námi. Snažím se jí odehnat, ale stejně zaujme Sandru. Ještě tolik much nezažila, takže je pro ní vzácná. Do prdele práce...

21:17 Sandra sedí a hledá to malé divné cosi, co nad ní bzučelo.

21:18 Sandra si všimla plyšové ovečky v posteli. Celkem si jí oblíbila. Dělá na ní mééé. Skoro se trefila :D

21:21 Ovečka letí z postele. Nemám nervy na to, že se mi nedaří Sandru znovu přimět k usínání. Stále jí ta blbá ovce rozptyluje.

21:23 Sandra si pocuckává. Jo!

21:31 Vypadá to nadějně...

21:32 Sandra sedí a pláče. Tečou jí krokodýlí slzy. Snaží se na mě skočit.

21:33 Sandra mi dělá na odhalené břicho prdící zvuky a chechtá se u toho. Už se směju i já...ale je to takový ten zoufalý smích :D

21:35 Jdu namočit malý ručníček do studené vody. Dávám ho Sandře do rukou, aby se zchladila.

21:36 Zabírá to! Sandra se viditelně zklidnila a pocuckává si. Zapínám si wifi na telefonu a čekuju co je nového ve světě.

21:46 Sandra mává se studeným ručníčkem jak na prvního máje :-/ Za těch pár minut mi ho stihla položit snad na každou část těla nevyjímaje obličej :-/

21:47 Ručníček letí z postele za ovečkou. Na to fakt nemám nervy.

21:48 Sandra sedí a ...sama neví co chce. Tak prostě pláče. Je už tak unavená, že jí háže do všech stran a stále padá. A stále se vytrvale zvedá a sedá si. A pláče...ach jo.

21:51 Po "boji" se mi jí podařilo znovu uklidnit. Snad už?

22:05 Pod okny jde slyšet hlasitější společnost. Asi lehce ...ovíněnou? Sandra si sedá.

22:07 Přenáším Sandru do obýváku, aby se uklidnila na světle. Řvala až hystericky.

22:08 Sandra vidí tatínka a chechtá se na něj.

22:09 Sandra o mě nejeví zájem a snaží se dostat k tatínkovi. Ok...já tu taky nemusím být.

22:30 Stihla jsem umýt zbytek nádobí, nanést přípravek na skvrny na Sandřino oblečení, složit ponožky... Sandra dělá kraviny s tatínkem v obýváku. Nedává najevo, že by mě potřebovala.

22:31 Tak ne...potřebuje a to tak, že se až zalykává pláčem. Prošla jsem kolem ní a spustila se v ní tato usoplená reakce.

22:33 Leháme si znovu do postele. Sandra se hned přicucne, přehodí si nohu přes mojí, chytne mě obouma rukama za pyžamo...a mě je jasné, že dnes se už odsud nedostanu. Sakra...zase nic na blog nenapíšu a to chci už týden.

22:45 Sleduju maily a facebook přes telefon. Sandra sice ještě nespí, ale má zavřené oči.

22:50 Teče ze mě pot. Sandra je na mě tak natlačená, že funguje jak živý radiátor. A když je v pokoji 30 stupňů...uff. Snažím se o milimetr pohnout a vymanit se z jejího sevření.

22:51 Ku**a! Že jsem radši neležela bez pohnutí. Sandra sedí a pláče. Chudák :(

23:01 Manžel musel přijít na pomoc a rozesmát jí. Už je zase přicucnutá ke mě, ale už usíná...

00:45 To už je tolik?! Však jsem jen oči na pět sekund zavřela. To jsem už spala?

00:45:10 Kde je Sandra?!

00:45:12 Uff. Leží mi u nohou. Leží na boku. Ale spokojeně odfukuje. Je sladká...

00:47 Sandra je na mě tak napojená, že jak se já vzbudím, tak se vzbudí hned i ona...

00:48 Otáčím Sandru do normální polohy. Ta se v polospánku s otevřenou pusinkou shání po mém prsu. No to se zase vyspím v jedné poloze celou noc :-/...

...

8:05 Sandra vstává po extrémně teplé noci. Chechtá se na mě a píchá do mě prstem. Čeká až otevřu oči. Ona vypadá odpočatě. To se nedá říct o mě. Ona si možná nepamatuje to, že se budila každých zhruba 40 minut. Já ale ano. Zvlášť když jsem pak nemohla i půl hodinu od vedra usnout. Jsem KO...

...a i takto to někdy u nás vypadá :D

Vaše


You May Also Like

5 komentářů

  1. Článok pobavil, ale verím, že v noci to taká sranda nebola. :D :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No nebyla...na druhý den se tomu už vždy směju. Ale v ten okamžik...:D

      Vymazat
  2. :D :D no, máme to doma podobné :D

    OdpovědětVymazat
  3. Dobře napsané, pobavila jsem se :-) Bobánek malý. Malá mi taky rve vlasy a teď má období, kdy chce pořád stát, vstává o mě, o nábytek, o všechno, pak neví, jak dolů a řve.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :)) Tak naše to už taky zkouší, ale zatím nemá moc jistotu :) Zdokonalila se v lezení a plazení...vlastně hlavně plazení používá a to je rychlá jak blesk :D Na nohy se jí ještě až tak moc nechce :)

      Vymazat