Život s novorozencem aneb první měsíc za námi :)

by - středa, listopadu 12, 2014

Je těžký. Je úžasný. Je unavující. Je naplňující. Je láskyplný. Je psychicky vyčerpávající. Je jedinečný...


Sebelepší příprava v podobě kurzů, které vás mají připravit na příchod miminka...přečtení "stovek" knih a článků o tom, jaké to je...historky kamarádek, příbuzných, známých...nic vás nepřipraví na to, jaké to opravdu a reálně bude.

Nebudu strašit a říkat, že je to hrozné. Nebudu, ale ani jásat nad tím, že je to vše dokonalé a jen úžasné.

Úplně upřímně vyhlašuji, že když mi/nám malinká dopřeje cca 6 hodin spánku za den (i když někdy i jen v 20-min. intervalech), tak je potom vše krásné. Člověk se těší z každé její grimasy (a že těch dělá naše malinká miliony za den :D), sleduje jí s absolutní láskou, kdy ví, že ONA JE TA NEJKRÁSNĚJŠÍ a žasne nad tím, jak je dokonalá. I ten chlupatý ušní boltec a chlupatá ramínka (to vypadá :D) jsou nádherná. Její obrovské nožičky, které jsem cítila x-týdnů v žebrech a na které nesedí žádné ty extrémně pidi mini roztomilé ponožtičky. Její ručičky s buclatými prstíky a dlouhými nehty. Velké bříško. Její šilhavý pohled (u miminek normální)...vše je na ní rozkošné. Dokonce ani pláč a rudnutí v tváři, které značí tlačení :D, je roztomilý a snesitelný...

Úplně upřímně vyhlašuji, že když mi/nám malinká nedopřeje ani 3 hodinky spánku za den (dokonce jsem už zažila i cca 2 hod.), tak je to strašně vyčerpávající. Psychicky i fyzicky. Najednou pláč řeže do uší a je téměř nesnesitelný. Sledovat jí, jak jí klipkají oči únavou a přitom se spánku brání...je téměř k pláči, když člověk tu noc ještě nespal a už je půl šesté ráno a sousedé se pomalu budí a chystají do práce. Kojení odebírá zbytek energie a člověk jen sedí...čeká, kdy konečně skončí s papáním a sleduje ten bordel v tom kdysi uklizeném bytě.

Nebudu tvrdit, že jsem si nepoplakala. Myslím ale, že je to normální a postará se o to hlavně hladina hormonů, která se po porodu dostává nazpět do "normálu". Prý to nejčastěji bývá kolem třetího dne po porodu...no na mě to přišlo až asi po týdnu doma. Nevyspanost a dlouhé kojení, které člověka přiková na dané místo, bez možnosti podat si i třeba jen ovladač od telky, který se mi směje na druhé straně gauče...to se na člověku podepíše :)

A právě kojení mi způsobuje nejhorší "depky". Ne v tom, že by to nebylo pěkné. Je to vlastně úžasné, že se malinká dokáže zasytit "ze mě" a že prospívá a roste. Je srandovní sledovat, jak hltá. Poslouchat jaké vydává zvuky :D Sledovat její nekoordinované pohyby ručiček a to, jak se sem tam sama "knockoutuje" ručičkou, když se praskne do tváře :D

Prý by kojení mělo trvat tak 15-20 minut. Nevím, jestli naše pije tak pomalu a nebo je takový hladoš (asi to bude oboje :D), ale u nás to je i 50 minut + čekání na odříhnutí. A najednou uteče hodinka a půl a nevím ani jak. A za zhruba hodinku a půl se kojí znovu (každé 3 hodiny, pokud si nevyžádá vytrvalým křikem dříve). Ze začátku jsem se proto musela smířit s tím, že déle jak na dvě hodinky (někdy ani to ne) se od ní vzdálit nemohu...a to je celkem zavazující a omezující...Najednou i takový nákup musí být extrémně rychlý. Cesty jsou jen na krátké vzdálenosti. Když jdeme k doktorce, tak se modlím aby nás vzala na čas...a to stejně nevyšlo a stačí půlhodinové zpoždění a malá už pláče a pláče... 

život s novorozencem,
Nějaké ty dárky, které Sandrička obdržela a její nožičky...je fuška vyfotit je, když nespinká :D

Zatím jsem nenašla odvahu na to kojit na veřejnosti...a ani nevím, jestli někdy najdu. Vím, že je to přirozené, ale nějak to nemůžu předýchat :) 
A čím víc se nad tím člověk zamýšlí, tím více zjišťuje, že se z něho vlastně stala "pojízdná" mlékárna :D

Novorozenec je novorozencem do 28-mého dne svého života. Takže teď už máme doma kojence :) 

Co vás čeká s novorozencem? 
Kolotoč přebalování, kojení, odříhnutí, uspávání a divných zvuků z postýlky (většinou když tlačí, tak nás vždy nad ránem budí hlasitým prděním a hrdelními zvuky, které nám dávají najevo, že tlačí :D). Čekejte i různé vyřizování na úřadech (rodný list, pojištění, přídavky...) a běhání po doktorech, protože skoro každý novorozenec má nějakou "specialitku", která se musí zkontrolovat s časovým odstupem, protože všechna vyšetření dělají v porodnici. 
Čeká vás i hodně pláče...zvlášť pokud bude novorozence trápit kolika (= bolesti bříška, ano, nás trápí) nebo reflux (= zvracení po papání, i ten asi máme)...je to prostě takový "balíček", o který se musíte postarat a snažit se povznést nad křik...po pár dnech už ho neberu tak tragicky :D
Naše malinká roste jak z vody a za necelý měsíc vyrostla na 56 cm...tím pádem půjčené oblečení ve velikosti 50 a 56 oblékla asi jen první týden po propuštění z porodnice :) Už oblékáme 62 a 68, protože tu 56-tku kvůli plínce už fakt neobleče :) A dost i přibrala...je to takový náš tlusťoch a doktorka nechtěla věřit, že za 13 dní přibrala 790 gramů :D Takže rada - nekupovat do výbavy vel. 50 a i z té 56-tky nekupovat toho až tak moc :)
Novorozenec je za začátku jen taková panenka, která navíc ani moc na nic nereaguje. Ale v průběhu svých čtyř týdnů se dostane k tomu, že otáčí hlavu za zvukem, kouká na stále větší vzdálenost a najednou člověk zjistí, že když sleduje nad postýlkou, jestli spinká, že ona ho sleduje (sakra :D, ze začátku neviděla, že tam někdo je). Začíná sledovat hračky a má snahu držet už sama hlavičku...i když zatím spíš vypadá jak takový ten pejsek "s uvolněnou hlavičkou" co mají někteří v autech :D

...a hlavně...začne vás poznávat a tak i přesto, že jste spali jen hodinku a máte pocit, že od únavy odpadnete, tak její úsměv ve dvě ráno, kterým vás dojme téměř k slzám a kterým dává najevo "ano, tebe znám", je k nezaplacení :)

...a už slyším prdění z postýlky, tak jdu zkontrolovat stav. Snad budu mít štěstí na další úsměv :)

Vaše


PS: budu ráda za zpětnou vazbu, jestli i takovéto články chcete nadále číst ;-) Díky

You May Also Like

16 komentářů

  1. :) tak tak.. ale neboj, ešte tak mesiac, mesiac a pol a bude to lepšie... kojenie sa skráááti, my už papáme max 10 minút :) ale zato každú hodinu-dve a kľudne aj na verejnosti, mám dobré kojacie topy :). Malá má 6m, 2 zuby, príkrmy nechce a už lezie, no čo ti poviem, dnes mi vyhádzala knihy z police a skoro na seba zhodila sušiak s prádlom... A na plač nám úžasne zabralo nosenie v šatke/ nosítku a spoločné spanie.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. už se těším na to období kolem tří měsíců :) Věřím a doufám, že pak to bude o něco lepší :) Tak ať vám malinká dělá radost...a pevné nervy a rychlé reakce ti přeju :))

      Vymazat
    2. Určite áno, to sa vám už ustáli nejaký režim... hoci potom sa to zase zmení :D a ďakujem :D

      Vymazat
  2. Ač sama nemám miminko, takové články moc ráda čtu. Jen jedna věc mi opravdu hodně vadí - bolesti bříška má malá, nebo celá vaše rodina? :) to mykání opravdu bije do očí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. no vida...já vždy "odsuzovala" to, jak maminky mluví v množném čísle - máme prdíky, máme soplík, nepapáme... a nevědomky to už používám taky :D

      Vymazat
    2. Tiež som strašne odsudzovala mamaplurál a kadejaké zdrobneliny... a, hádajte ako to skončilo :D

      Vymazat
    3. já si myslím, že to postupně přijde na každou maminu :D ...nejhorší je, že jsem si to vůbec neuvědomila :DDD

      Vymazat
  3. Kludne pis tieto clanky. Citam ich rada. Preco si vlastne rodila bez epiduralky?
    Biela Mačka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :) Co se týče dotazu, tak za prvé - epidurálka stojí 100 €, takže sice jsme tu sumu měli připravenou, ale brala jsem to tak, že kdyby bylo fakt nejhůř, tak potom snad...a za druhé, dá se to píchnout jen do určitého okamžiku u porodu (tuším do cca 4 cm otevírání) a do té doby byly ty bolesti ještě relativně snesitelné...nejvíc by mi pomohla v poslední hodince, tam bych jí už brala všemi deseti a dala za ní klidně i trojnásobek :D A nebrala jsem to jako něco po čem cíleně půjdu (vím, že to tak některé mají) :)

      Vymazat
    2. Urcite si vela citala o tejto teme, ked si sa pripravovala na porod. Narazila si na nejake rizika epiduralky?

      Vymazat
    3. Ano, četla jsem dost...ale nejsem úplný odpůrce epi. Někde se sice píše, že to má vliv i na dítě, že potom se prodlužuje samotný porod (vypuzovací část), protože rodička necítí, kdy má zatlačit (nemá kontrakce), mohou nastat bolesti hlavy, zad, změny tlaku apod., ale myslím, že když to "nabízí" jako možnost úlevy, tak asi na tom nebude nic zlé :) Kdo má pocit, že to fakt nedá (prostě strach a křeč), tak ať do toho jde. Lepší s epi, než mít pak nějaké trauma...já naštěstí žádné trauma nemám :)

      Vymazat
  4. Připadá mi to jak před pár týdny, když jsem tady u Tebe četla dvou čárkovou story a teď už čtu.že malá roste jako z vody..tak neskutečně to uteklo:-)
    Sama zatím miminko nemám, ale hltala jsem Deník těhule a hltám i tyhle články, je to víc než poučné a třeba tyhle zkušenosti taky jednou ocením:-)
    Tereza

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak ten čas plyne...nám přijde, že se narodila sotva včera a už je to měsíc :)
      A děkuji, takový koment mě vždy potěší :)

      Vymazat
  5. Určitě piš dál, je to super!! :)

    OdpovědětVymazat
  6. Zuzko jsem moc ráda, že jste obě dvě v pořádku...
    Nicméně po přečtení tvých článků (a jsem za ně moc ráda - jsou čtivé a hlavně upřímné) se jen pouze utvrzuji v tom, že případné své dítě bych potřebovala "dostat" až tak ve věku 5ti let :-D

    OdpovědětVymazat
  7. Vystihujúci článok! :-) Naša malá má práve dnes 18 dní a úplne som sa v texte našla! Dáva pocit, že nie sme sami s uplakaným miminkom, čo nechce spať. A je to tu, plače z postieľky... :-)

    OdpovědětVymazat