17. a 18-tý týden...a první pohyby :)

by - pondělí, června 02, 2014

Tak já nevím. Zdá se mi, že to strašně rychle utíká. Týden za týdnem. Vždy se ani nenadějeme a už je tu další týden (v tom smyslu, že naše dítě je o týden "větší"). Stále počítám, že jsem zhruba v druhé polovině (když to píši je 28.4.) čtvrtého měsíce. A na webech se nachází jaká informace? Že 17-tý týden je začátkem pátého měsíce? WTF? Však když mám do porodu (10.10.) ještě 6 měsíců, jak mohu být v pátém? Co jsem slonice nebo jaké zvíře, které nosí prcka 10 měsíců? :D
Nějak mi to stále nejde do hlavy a myšlenka na to, že už jsme v pátém měsíci mi přijde divná...Však jsme otěhotněli cca 10.1., sakra :D

deník těhotné, těhotná
ZDROJ, to se teda mám ještě na co těšit :D


Marek/nějaké holčičí jméno (:D) si "užil" schůdky do Prahy - tedy dálnici D1 mezi Brnem a Prahou. Naštěstí u Třebíče jsme se klidili z dálnice, protože teda nevím nevím, jak dlouho by si to ještě užíval/a :D Žaludek jsem měla až v krku a břicho mi poskakovalo jak divé :D Chudák prcek...se asi divil co se to tam venku sakra děje :D Cestovali jsme na víkend za rodinou a známými do mého rodného města a okolí a užili si (já teda tak přiměřeně bez alkoholu) oslavu 50-tých narozenin mojí "tety" :) Bříško se drželo statečně, ale cítila jsem se unavená jak nikdy...och ano, jde to ještě víc jak v předchozích týdnech :D 

Cestou přes Brno (kdy jsme 3x netrefili odbočku do Avionu k Ikee, i přes navigaci :D) jsem si vykvičela návštěvu Ikey. I přesto, že jsme byly v časovém skluzu, ale manžel mi to na necelou hodinku dovolil :) Prosvištěla jsem s maminou Ikeou v rekordním čase. Naházela jsem do tašky (té jejich giga nákupní) kolotoč nad postýlku, polštářky a peřinky pro mrně, lampičku nad postýlku...a viděla milión dalších krásných věcí, které by se nám teda do auta už nevešli, protože jsme jeli ve třech a každý z rodiny nám něco podaroval, takže kufr narvaný k prasknutí....škoda :D

V práci jsem měla brečící stavy. Jednoduše ze "zoufalství" z nechápavého klienta, kterému jsem 10 minut telefonicky stále dokola opakovala a vysvětlovala aktuální ceník a rozdíl mezi tím, co si vybral (a co nemohl mít) a rozdíl mezi tím "na co má nárok". Složité na vysvětlování a nebudu prozrazovat kde pracuju, ale po 10-ti minutách, kdy jsem to už opravdu vysvětlila tak, že snad i 5-ti leté dítě muselo pochopit...si se mnou hormony tak zahrály, že jsem stlačila (moje oblíbené) tlačítko MUTE a rozbrečela se :D Teď se směju, ale já v tu chvíli opravdu neměla sil na to pokračovat. Převzala to kolegyně (klient ani velmi nezpozorněl), která to stejné opakovala klientovi dalších 12 minut...ehm :D V ten den jsem si to zopakovala ještě 2x (s tím brečením), takže jsem zjistila, že od určitého okamžiku opravdu těhotná nemůže pracovat v zákaznickém servisu/na callcentru :D Změnou proto bude, že i vedení si všimlo, že potřebuji klid a pohodu, že už budu telefonovat jen 3 hodinky denně (jupí!) a pak zaučovat nové kolegyně (to už není tak jupí, ale zvládneme :) 
ZDROJ, asi tak nějak si to představuju...:D
S chozením na záchod je to stále otravnější :D Po novém vstávám 2x za noc na wc. Dokonce se mi podařilo jít už i 3x a to s takovým pocitem, že jsem si lehla zpět do postele a věděla jsem, že potřebuju znova. Až jsem přemýšlela, jestli to malé nemá nožičku nějak šikovně nastavenou tak, že "něco vypustí" (přinutí mě doběhnout na záchod), "něco tam ponechá" a když jsem zase v klidu (zpět v posteli), zase "něco vypustí" :D Přes den to zatím nebylo tak hrozné, ale teď už to bývá zhruba tak, že každých 30-45 minut prostě musím :D Ještě, že už břicho jde dost vidět...to nás (těhotné) pak omlouvá. Jen si to naplánovat a vědět, kde jsou v městě nejbližší záchodky :D

V 18-tém týdnu na "babské" jízdě v cukrárně (rodinné, ve věkovém rozpětí 10-79 let), kde mi 10-ti letá vzdálená sestřenka navrhovala jména pro holčičku (Celine, Liora byly asi nejnormálnější :D...přeci jen řekla snad každé jméno každé zpěvačky, herečky, postavy z knihy...) jsem v břichu zacítila...ani nevím co přesně. Strašně mě to polechtalo, ale tak vnitřně :) Skoro mi šly slzy do očí, takže jsem vytušila, že "to bylo ono" a tak se nám malá/malý ozval/a poprvé :) Každý mi to popisoval jinak. Mě to přišlo jak kdyby mě něco zevnitř lechtalo a nedalo se s tím nic dělat. Strašně zvláštní pocit :)

Na druhý den, při čtení článku o Rhodosu a o tom, jak je tam krásně, mě polechtal/a znovu. Že by znamení, že tam se s námi jednou chce podívat? Asi ho/jí zklamu...dřív jak za 10 let to nebude :D Ale to si pak ještě vysvětlíme :D

Vaše 



You May Also Like

15 komentářů

  1. Teda práce v callcentru asi není vůbec lehká. Já teda šílím když někomu něco vysvětluju a on to nechápe, takže to bych vážně dělat nemohla a obdivuju tě :) Tak další zdravé týdny a ať jde vše hladce! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No vidíš to..a mě každý říká, že jsem měla jít dělat učitelku, protože umím vysvětlit vše...ale líp mi to jde, když to můžu kreslit :D...přes telefon nevidí, že já si to tam kreslím, mávám rukama...a hold nechápe :DD a díky :)

      Vymazat
  2. Gratuluji k prvním pohybům :) Já chodím i normálně často na záchod, jen se napiju a letim, nedokážu si představit, jaký to bude, až budu těhotná, to se tam asi nastěhuju :D
    Beauty of pink

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to se máš teda na co těšit :D...mě to někdy připomíná zápal močových cest...chodím stále, ale že by to mělo extrémní důvod, to teda ne :D...prostě prcek se nudí a kope do močáku :D

      Vymazat
  3. Moc mě baví tyhle zápisky, i když mám na děti ještě fůru času. :-) A taky obdivuju Tvou práci v call centru, já měla tento semestr ve škole komunikační trénink, hráli jsme různé hry a cvičili se ve vyjadřování. Když na mě vyšlo, že budu operátorka v call centru a lidi se mě můžou ptát, na co chtějí, a já jim musím SLUŠNĚ odpovědět, myslela jsem, že se zvednu a odejdu. Chvíli jsem to statečně vydržela, ovšem po otázce "Kolik váží čáp?" od našeho lektora, kdy jsem nebyla schopná nějak kloudně odpovědět a on se té odpovědi pořád dožadoval a s ničím (rozuměj mým hrubým odhadem: "kilo? dvě? tři?" :-D) nebyl spokojený, jsem se taky málem rozbrečela a to teda těhotná fakt nejsem. :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :DDD Nakonec si uvědomuju, že vlastně moje práce zaslouží medaili za trpělivost :D Ale je pravda, že před těhotenstvím už jsem na to měla jiné nervy...opravdu komunikace s lidmi je velmi těžká. V těhotenství jsem na ně byla až moc milá...a teď, poslední 3 týdny, už vůbec netelefonuju, takže dííííky bohu :D Byla jsem už tak milá, že bych stále plakala i nad tím, že nezaplatil fakturu asi :DD
      A díky...jsem ráda, když to někdo rád čte :))

      Vymazat
  4. Tak to máte pěkný termín:-) A gratuluji k prvním pohybům:-)

    OdpovědětVymazat
  5. Gratulujem k pohybom, uvidíš, aké to bude ešte neskôr krásne, keď sa ti začne prevalovať v bruchu a vystrkovať ručičky alebo nožičky :)) A čo sa toho mechúra týka, bude ešte horšie :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zatím pozorujeme jen pořádné kopance, výdutiny a tak :D
      ...a jsem si toho vědoma...už teď si někdy tak lehne na močák /nebo jakkoliv zatlačí/kopne/, že bych běhala stále na záchod :D

      Vymazat
  6. tieto tvoje clanky mam velmi rada, vzdy cakam az pridas novy a ja sa co to podozvedam, samozrejme podane tym tvojim svojskym stylom, ktory ja dost mozem :) Pobavila ma tvoja hlaska ci si slonica:DDD Nie, nie si, ale zena je fakt tehotna 10 mesiacov :) 280 dni, 1 mesiac = 4 tyzdne ..divne sa to rata, no pochopila som to ked sme preberali prenatalnu psychologiu dietata, na ktoru som mala seminarku :D Takze v 17 TT si fakt na zac. piateho mesiaca :) Termin porodu je fakt krasny, a paci sa mi aj termin pocatia:D Vtedy ma sesterka narodky :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D někde jsem to už taky četla, že je to vlastně skoro 10 měsíců...ale teď, když už se kulatím, funím, sotva se ohnu...tak mě ta myšlenka trošku děsí :D a nechci si jí připouštět. Četla jsem, že porod v 37-mém týdnu už je úplně normální, takže pěkně doufám, že za 15 týdnů je po všem :DD

      Vymazat
    2. :))) cim skor by si chcela, len aby si nepretahovala...no osmy mesiac je vraj kriticky, siedmy a deviaty v pohode aspon tak nas ucili.... my sme boli so segrou 33 TT, narodili sme sa koncom maja domov ma prepustili 5. augusta!!! tak radsej nech je vsetko tak ako ma byt :)

      Vymazat
    3. toho přetahování se právě bojím...dovedu si představit, že to vůbec není příjemné :) ...osmý měsíc kritický? :-o To slyším poprvé, ale může být, právě mám známé, které porodily v tom osmém měsíci předčasně. 33 týden to je fakt ještě brzy, ale u dvojčat ještě asi normálka ;-) A jasné, radši tak...ale klidně koncem septembra už se to může narodit :))

      Vymazat
  7. tak to mas stastie ze uz citis pohyby, prvorodicka, dost skoro, zvacsa az v 20tt sa pocituju prve pohyby, a to tehu trva 9ukoncenych mesiacov, cize prakticky ANO 10mes.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. taky mám celkem pocit, že jsem je cítila už docela brzy :) Hold malý fotbalista/fotbalistka po tatínkovi :D ...a fuj, neděste mě všichni, už teď mám pocit, že se sotva nesu, co teprve za 3 měsíce :DD

      Vymazat