Dvou čárkové story...:)

A je to tam. Dvě čárky a jak to dokáže změnit život. A smýšlení. A vlastně vše.


Ale já "TO" vlastně už tak nějak tušila. Týden před "TÍM" (2 čárky) jsem byla v Kiku a nešťastnou náhodou jsem se zamotala u dětského oblečení. A tak nějak mě dojalo, protože jsem viděla absolutně nádhernou fialovou (miluji fialovou :D) bundičku pro malou "slečnu" (tak do roka). O kousek dál úžasně roztomilé bryndáčky a měla jsem chuť to vše hodit do košíku "co kdyby už brzy"...
Pak se vrátilo racio, proplesklo mě a já si uvědomila, že na co bych si to kupovala, však beztak se nám to jen tak nepodaří...

Zhruba týden před "TÍM" jsem měla se šéfovou hodnocení v práci. Prostě stále se něco sleduje a hodnotí každý zaměstnanec zvlášť. Zmínila něco, co mě opravdu vytáčí...a já? Šla do pláče! WTF?! Ok, ta situace mě srala, ale pláč? Neměla bych spíš nadávat, řvát, házet se o zem, boxovat pěstí do zdi? Ne, já tam prostě "hysterčila". Omluvila jsem si to tím, že "však se blíží krámy", tak jsem nějaká citlivá...nebo blbá :D

Najednou byl víkend a menstruace nikde. "Sakra, se na to vyseru! Zase se budu trápit bolestma v týdnu!" nadávala jsem, protože radši si to nejhorší (ty obrovské křeče) odbiju o víkendu a pak jsem už v práci ready k výkonu :)
V neděli večer jsem si dala vanu, lehla si tam a připadala si jak vorvaň. A zároveň myšlenka "bože, vypadám jak připravená na mateřství". Za posledních x-měsíců jsem prostě trošku přibrala a tak nějak jsem "venušovský" typ. Aspoň mám ten pocit, že stehna a tak břicho už je takové nějaké ženské, ne prostě kost a kůže jak před 2 lety ještě :) Nemohla jsem se na sebe pořádně dívat...tak jsem si zhasla, zapálila svíčku a srkala víno...!

Počítala jsem, že zákon schválnosti to vyřeší tak, že ZROVNA V PONDĚLÍ hned ráno to prostě dostanu! Abych měla pěkně doje**ný týden hned od začátku :D
V pondělí se vzbudím...a už tak nějak v polospánku hodnotím situaci "tam dole", jestli k něčemu přes noc přišlo. Zdálo se mi, že vše je ok a taky bylo. Během celého dne nic. Situace se opakovala i v úterý a středu a to už (5-tý den po očekávaném termínu mensturace) bylo lehce podezřelé.

otěhotnění

Chodila jsem kolem zrcadla a dívala se na sebe. Nic zvláštního. Nic extrémního. Čekala jsem, že "kdyby se to podařilo", že to určitě uvidím i v tváři. A jediné co jsem viděla bylo nové a nové akné :D
Doma jsme si začali dělat s manželem srandu a začali moje břicho oslovovat při různých příležitostech jako "Ahoj, Marek!" (skloňuji slovensky, naučené od manžela - pro česky - nemají oslovovací způsob Marku, ale každé jméno/příjmení je v tom nejjednodušším tvaru...aspoň člověk nemusí přemýšlet, jak bude znít např. Dobrý den pane Konipásku :D). Ozývalo se stále "Co na to Marek?" "Dobrou noc Marek" "Co by si dal Marek k obědu?"
Přišlo nám to jako strašná sranda. Marek je mého manžela vysněné jméno pro syna. Který bude samozřejmě (jako otec) fotbalista. Nejsem si tím jistá, jen tak mimochodem...už jsem tu párkrát psala, že já jsem fakt dřevo a levá na sport a obávám se, že zrovna toto náš syn může zdědit :D Ale pssst...na to se přijde později až bude Marek schopný koordinace pohybů...:D
S přibývajícími dny už nás ten humor trošku opouštěl a tak jsem se, pro jistotu ("Přece nebudu chodit stále na záchod a kontrolovat, jestli jsem to dostala!"), vydala na nákup těhotenského testu. Styděla jsem se jít do lékárny, tak jsem šla do hypermarketu a připadala si jak zločinec. Cítila jsem, že jsem červená až na prdeli (a to se nečervenám nikdy!) a myslela, že mě každý vidí. Připadala jsem si jak paranoik, protože jsem "věděla", že přijdu domů a dostanu krámy. Že ty prachy za test (ano, až skoro 4 €) budou vyhozené. Prodavačka za kasou na můj nákup trošku koukala - však dvě housky a těhotenský test je asi trošku neobvyklé :D Třepaly se mi ruce jak závislákovi a utíkala jsem zpět do práce...

Po příchodu z odpolední jsem manželovi oznámila, že si odskočím. Hned mě vybídl, ať si udělám ten test. Bylo to ještě myšleno celkem ze srandy. Však vyzkouším, řekla jsem si. Proč ne. Našla jsem kelímek a podle pokynů "naplnila". Zapíchla jsem test a "v tu sekundu" tam byly 2 čárky. Měla jsem na to mít 3 minuty, kurva! 3 minuty psychické přípravy a obcházení kolem koupelny než se osmělím podívat. Možná bych se chtěla podívat i přímo s manželem. Prostě nějaká úžasná scéna, kdy se půjdeme podívat spolu na test a uvidíme 2 čárky a padneme si s "pláčem" (já) do náručí. Když mi bude říkat, že jsem úžasná a bla bla! No, hovno! Ten test to hned ukázal a do 3 minut se teda už nic nezměnilo.

dvě čárky na testu
...tak nějak jsem si to představovala...ehm :D

Koukala jsem do zrcadla a viděla, že jsem strašně zčervenala na hrudníku (měla jsem na sobě tílko), což se mi nikdy nestalo. "Sakra, to je asi jediný příznak toho, že jsem! Červenám se k**va a vypadám jak "nachladnutá morka" (říkají Slováci - jak zpařený krocan? :D)

...ale bylo to spíš takto...:) Aspoň v prvních pár vteřinách :D

"No, tak ten test mi nedal ani čas! Tak teda jsem...," oznámila jsem manželovi cestou do ložnice, kde jsem se převlékala do pyžama. Možná jsem si to (tu situaci) "zabila" sama, ale manžel pokračoval v dělání večeře jako by se nechumelilo. Když se nic nedělo, tak jsem šla za ním a zopakovala mu to.
On celkem nezaujatě: "To vážně? Určitě sis to špatně přečetla" chechtal se mi, blbec :-* No, tak jsem mu ukázala krabičku a stále jasně svítící 2 růžové čárky. Dali jsme si pusu a šli si lehnout k TV na večerní porci seriálu...Zatímco on bedlivě sledoval, já se nemohla soustředit, protože mi hlavou šlo najednou milion myšlenek od toho jak to řeknu v práci, po to jak to vše sakra zvládnu, když mám ráda svůj klid...

Den oplodnění si pamatuji úplně přesně a mohu ho poskytnout gynekologovi...Ten den manžel řekl těsně před: "Pojď, uděláme si Mareka!"
...tak tedy, dobře...jen to ještě může být třeba Mařenka...:D

Vaše 


PS: tato story byla napsána začátkem února/februára. Mám více článků za poslední 2 měsíce...zveřejňovat jsem chtěla až v okamžiku, kdy bude nejhorší za námi, proběhne nějaké sono, krevní testy...člověk nikdy neví :)

Komentáře

  1. Veľmi milá story :) a veľkaaa gratulácia :))) určite bude z teba skvelá maminka :))))

    OdpovědětVymazat
  2. Jeej, milý príbeh :-) tak nech je teda Marek/Marienka zdravý a budúca mamička tiež ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. :) v niektorych situaciach tych ze odbijem si to cez vikend a podobne som sa priam videla:DDD naposledy si ma pockali pekne krasne na pondelok vrrr neznasam to, zvlast ked som dva mesiace po sebe prvy den pregrcala...ovtedy mam traumu a desim sa ze si vyrobim niekde trapas... ale vzdy sa snazim nemysliet na to a neprivolava si nic bo psychika tiez robi svoje ako som kdesi citala, tak sa snazim byt naladena pozitivne a skor sa tesim, ze ich mam :)) k babatku gratulujem, marek je krasne meno, ale hlavne aby to bolo zdrave a snad bude teda po ockovi na ten sport :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi tak :D Já to v posledních letech měla taky horší a horší...teď si celkem užívám, že už to 4 měsíce nemám :DD
      Děkujeme...no po mě může zdědit jedině rozkecanost a snad i nějaké umělecké sklony :) Po Tomovi zase ten sport...tak uvidíme co se tam zkříží :D

      Vymazat
  4. Krásný článek, blahopřeju :)

    OdpovědětVymazat
  5. blahoželám a nech Marek moc nehnevá a neposiela von jedlo,čo práve zješ :-) uži si krásne obdobie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neposílá :D Mám to štěstí, že to neposlal ještě ani jednou...ale vynahrazuje mi to celodenní nevolností...:D

      Vymazat
    2. u mna to iste :D tiez sa nam to podarilo necakane rychlo a nevolnost mam celodennu - najhorsie je to vecer...

      nasla som dokonca aj lizatka, ktore by mali pomoct, ale jmne teda vobec nezaberaju. skus ty ;)
      http://www.mojalekaren.sk/gravipop-lizanka-pre-tehotne-12ks/

      Vymazat
    3. Ooo, tak to gratuluji! :)) Tak to máme opravdu podobné :D Já měla taky nejhorší stavy cca kolem oběda a pak večer...
      a ony na to existují lízátka? :-o Sakra, že jsem to nevěděla...teď už jsme asi z nejhoršího venku (už mám nevolnost jen výjimečně), ale dobré vědět...pro případné druhé dítě :D

      Vymazat
  6. gratulujem... zvládnete to.. :)

    OdpovědětVymazat
  7. Gratulace! :-) Ať je všechno v pořádku! :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Gratuluju!!:) Neplánuješ nějaký další seriál, o těhotenství a taak?:) Určitě by to bylo zajímavý.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale to víš, že plánuju ;-) Když jsem "musela" referovat o svatebních přípravách, tak musím i o tomto :D Takže postupně se tu bude z blogu stávat "baby-boom" :D

      Vymazat
  9. Neboj zuzka urcite to spolu zvladnete :)) zo srdca gratulujem maminka :))

    OdpovědětVymazat
  10. Bože, to je tak nádherně napsáno! :-) Budete skvělí rodiče!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vážně? :) To jsou prostě jen takové moje stavy, kdy se musím vypovídat :) A děkujeme, snad budeme :)

      Vymazat
  11. To je roztomilé:-) Kdyby si věděla, jak je test rychlý, tak na něj koukáte spolu co? Tak ať je prcek v pořádku a jde vše tak jak má! Užívej si, první těhotenství je úžasné, ty další už probíhají tak nějak za pochodu:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to ano :D Fakt jsem počítala, že až PO 3 minutách se tam zobrazí jedno nebo druhé :D Děkujeme a zatím je mi stále tak zle, že si to velmi neužívám...snad to ještě přijde :)

      Vymazat
  12. Moc pěkný článek! Gratuluji! :)

    OdpovědětVymazat
  13. No teda! Skvelá story a samozrejme blahoželám! :) Vo veľa riadkoch som sa videla a asi tak nejak budem reagovať aj ja. Keď už otehotniem, tak určite cielene a nebude to žiadna náhodička, no až potom, keď mi to celé dojde, že som fakt v tom, začnem vyšilovať a zošaliem :D A že v 30tke pripravená na materstvo? Netrúfam si povedať, ja asi budem nepripravená kľudne ešte aj o 5 rokov, no dovtedy to bejby mať chcem...Nech už je to chlapec alebo dievčatko, nech je hlavne všetko v poriadku :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Tak nejsem úplně brutálně přesvědčená o tom, že jsem připravená...ale beru to tak, že když teď přijde na svět první (pokud vše dobře dopadne) a pokud se bude dát tak do 3-5-ti let druhé, tak kolem padesátky už budu mít samostatné děti :D ...Myslím, že tím, že už máme byt, máme po svatbě...to byl tak přirozený vývoj, i přesto, že upřímně...čekala jsem, že se TO podaří až tak po půl roce/roce snažení ...:)

      Vymazat
  14. Gratulujem. Dobre som si počítala. Ja som plánovala deti v 25. Chcela som byť taká mladá mamička. Ale zatiaľ sa nato necítim. Skôr sa cítim ako dieťa ako niekto kto by sa mohol starať o dieťa. Takže si rada ešte prečítam nejaké mamičkovské články. Či už o nákupe nejakých pidimidi vecičiek alebo hocičo maminkovské. Možno ma to presvedčí, že to nie je také strašidelné :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já kdysi taky plánovala děti dříve...ale VŠ, trošku "kariéra", hypotéka, svatba...vše to oddalovalo a teď porodím a za pár měsíců na to oslavím 30-tku :) Já se stále cítím na 17 :D, tak jsem zvědavá kdy to ve mě "přepne" na mateřský mód :D Určitě budu postupně o všem referovat ;-) A díky :)

      Vymazat
  15. Moc se mi článek líbil, dokážeš i příběh jak sis udělala těhotenský test napsat tak zajímavě a čtivě! :) Přeju moc štěstí a gratuluji!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :) Já mám tak nějak stále tendenci vše kolem sebe komentovat :D

      Vymazat
  16. Gratuluju, držím palce, ať jste zdraví

    OdpovědětVymazat
  17. Gratulujem, Zuzka, nech to dobre dopadne a neboj sa, zvládneš to :) A keď už muž chce Mareka, tak nech to teda je Marek. My sme chceli dievčatko a bolo dievčatko. :)

    OdpovědětVymazat
  18. Gratuluji! A článek je opravdu náádherný :)

    OdpovědětVymazat
  19. Moc gratuluju a přeju jen to nejlepší :)
    Beauty of pink

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky