21. a 22. měsíc aneb Sandra na odvykačce

Přelomové měsíce. Zejména ten 21-měsíc. Mám pocit, že ten měsíc byl nejvíc stresující, ale zároveň pohodový. Uřvaný, ale i uchechtaný. No strašně divný, fakt :D
takto pózovala v nové vestičce, btw. je z Kiku :) tyto pózy ty jí jdou :D

Sandru jsem kojila 21 měsíců. A rozhodla jsem se skončit. Odpůrcům tohoto rozhodnutí (jako, že se určitě vždy někdo ozve) jen tolik, že se Sandra budila třeba i 15x za noc a chtěla si "cucnout" a začala být na kojení velmi závislá a chtěla s ním řešit jakýkoliv stres, kdekoliv. Takže takové "nenápadné" sápačky pod tričko a ujištění, jestli tam ty prsa ještě jsou :D Do toho uspávání při tahání bradavek, kousání do bradavek, rýpání nechtíky do prsů a rvaní prstů do pupíka...No fakt jsem už toho měla dost :)
A protože to bude asi na delší vyprávění (jak to já umím :D), tak o tom bude samostatný článek...

Trošku nás nasralo, že hned asi týden po skončení kojení se začala Sandře prořezávat další pětka - tedy jedna z posledních stoliček. A protože Sandra nikdy nechtěla dudlík, tak se najednou neměla na čem uklidnit - byla zvyklá si pocuckávat. Zažily jsme proto krušné chvíle, řev, neposlušnost. Při jednom hodinovém extrémním řvaní jsem stála co nejvíce na očích ostatním sousedům (řvala i doma, že chce ven, venku řvala, že chce dovnitř...), aby si nemysleli, že jí tam vraždím. Neuklidnilo jí nic - žádné podplácení ("pojď dám ti jogurtík" - ty miluje, "pojď pustíme si Mickyeho" "dám ti pětikilo, když přestaneš" :D), ani vyhrožování ("táta, ti dá na zadek!" "odejdu a už se nevrátím!" "fakt mě porazí!" :D), ani prosení ("prosím tě, neřvi tolik!"). Po 55 min. jsem rezignovala a najednou se uklidnila. A hned byla zase veselá a vysmátá. Mrška...:D

Celkově v těchto měsících má víc "svojí hlavu" a chce vše dělat sama. A když to chceme udělat my (rychleji), tak řve. A nenechá si vysvětlit, že některé věci opravdu ještě nemůže (ukrojit si chleba nožem třeba) a nebo na ně nemá sílu (odtáhnout z garáže 10 litrů vody do bytu) :D Chce se oblékat, obouvat, zesvlékat...ale že by řekla, že je pokaděná? To ne. Stále nám nedává velmi najevo, že se jí chce na záchod, takže stále nosí plínky. Tchýně už měla různé pokusy "bez plínky", ale nikdy nebyly úspěšné. Takže to zatím moc nehrotím. Zvlášť teď, kdy se ještě vzpamatovává z šoku z nekojení :D

Líbí se mi, že tyto měsíce už jí můžu nechat poběhovat po bytě samotnou, bez obav o její zdraví a i připravuji svačinu, snídani apod. v relativním klidu. Stačí jí něčím zabavit nebo pustit něco v televizi. Jo, jo, já vím...to by se nemělo, ale fakt bez toho by mě asi porazilo. A při sledování Mickeyho klubíku se naučila dokonce počítat. Sice tak na divoko jako: "jeden, osum, štyži, peť, osum..." Ale je to mega roztomilé. A vlastně se jí akorát dnes podařilo správně napočítat do pěti :)
Pasivní slovní zásoba je obrovská - tedy rozumí fakt všemu (i to čemu by ještě nemusela mrška :D). Aktivní slovní zásoba se rozšířila o takové slova jako: myš, pálí, pojď sem (nesnáším obzvlášť spojení: "Mama, pojď sem!", které slyším za den asi 80x :D), oči, nos, pupík, prší, tma, pastu (když večer řve: "eště pastu!" na zubní kartáček) apod. 

Baví se i na malování. Až v těchto měsících si tak nějak zvládne sama čárat a jsou to hlavně kola, kdy si to i komentuje: "kolo, kolo". Jednou už zkoušela kreslit tatínka :D A pak mu to šla ukázat, hrdě se slovy: "aha, tato!" :) Pastelky má všech barev a sama si začíná vybírat červenou a růžovou, takže holka jak se patří :) Začíná právě i rozeznávat barvy - zejména červenou. Máme červené auto, takže sice neřekne "červené", ale všechno je "tato auto" a to znamená, že je to červené :D A všímá si fakt každé kraviny...

Výška něco přes 90 cm, váha stále necelých 12 kilo. Moc běhá a i když už jí VŠE, tak nějak nepřibírá. A tím VŠE fakt myslím vše. Žere mi cokoliv co si JÁ naložím. To je i finta, jak jí přesvědčit jíst i špenát - prostě si ho dám já na talíř a dělám, že jím a ona to hned chce. A sní. A přitom to byla porce pro ní :D Až v těchto měsících jsme přešli na tento režim, kdy už v podstatě jí to stejné co my - samozřejmě nesolíme, nekořeníme, jen sem tam přidáme bazalku/tymián, co už může i ona. Propadla sladkostem, což jsem se snažila oddalovat co nejdéle. Ale stačilo párkrát a už v tom jede :D 

Tyto měsíce nebyly přelomové jen odnaučením od kojení a naučením usínání bez prsa (jo, i to byl boj!). Ale i tím, že si někdy už relativně v klidu vypiju kávu (i 5 min. je jako zázrak a luxus, který jsem do teď nezažila). Mohu se vzdálit  na chvíli z místnosti a stačí jí prostě jen slyšet (znáte to - nejhorší je ticho. Tak zázračně dítě ztichne jen v okamžiku, kdy dělá nějakou kulišárnu :D). No hlavně - vidím, že je najednou úplně jiná. Rozumná, parťák, ale i človíček s vlastním názorem. Už to vůbec není to bezbranné miminko...


A musíme si dávat už pozor na slova. Myslím, že moje věta: "Na co ti bude lžička? Na hovno?" v obzvlášť otravný den (chtěla s ní jít ven), kdy už mi šla pára i ušima se až tak neminula účinkem.
Asi tři dny poté dávám Sandře jogurt. Ta si všimne, že jsem nedonesla lžičku, proto řekne: "Ešte hovno!"
Vyvalila jsem oči a přemýšlela, jestli se konečně bude chtít vykadit do nočníku nebo na záchod a nechápala jsem proč běží, sakra, do kuchyně. Ptám se jí: "Chceš kakat?"
Sandra: "Ee, hovno!" a nese z kuchyně lžičku.
Tak jsem zvědavá, co přinese až řekne třeba prdel...:D

Vaše

Komentáře

  1. Chuda dieta az raz tento clanok najdu spoluziaci. Urcite veci by mali zostat v sukromi. Neprijemne a nechutne citanie.

    OdpovědětVymazat
  2. To jsou teda výrazy. :D Každopádne z prcka už je malá slečna. Dlouho jsem tyto "deníčky" nesledovala a nestačím zírat, jak je veliká. Tento věk si pamatuji u bráchy - šílenost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. omlouvám se, ale tak pojmenovávám věci normálním způsobem, takže bude znát hovno než "kako" nebo já nevím, jak tomu některé maminky všelijak říkají :D Vše jí vysvětluju bez zdrobnělin...Na Slovensku se na tmu říká "bubo", no já jí prostě naučila "tma" apod. ....a jj, roste strašně rychle :)

      Vymazat
    2. Bubo nie je tma, ale strasidlo. Odvodene od slova bubak. Pouzitie slova hovno v kontexte s lyzickou, alebo pouzitie slova zrat v suvislosti s malym dietatom nie je ziadna slava. Som rada, ze neviem ako sa rozpravate v ostatnymi clennmi rodiny, ked s dietatom vedies taketo dialogy. Argumentovat, tym, ze nepouzivas zdrobneliny nema s pouzivanim vulgarizmov a prehnanych vyrazov ziaden polahcujuci vplyv. Si hrda, ze dceru neucis pouzivat slovo "kako" ale slovo kadit ti zjavne nerobi problem.

      Vymazat
    3. Můj milý anonyme, díky za koment. Nemá cenu argumentovat, protože až napíšu cokoliv bude zlá...přeji Ti proto příjemný a úspěšný den!!!

      Vymazat
  3. :D rehoceeeem sa...
    aká už je veľkááá... a krásna... :) a ešte má aj svoj rozum... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) dakujeme :) A právě rozumu má tuším až moc...to slovo mi ujelo, ale vida, jak si ho zapamatovala, spojila a hned při další příležitosti použila. Ale takové obyčejné slovo jako voda, to říct neumí :D

      Vymazat
  4. Wau, Sandra je už fakt veľká! Akoby to bolo včera, čo som tu pravidelne čítala o dvojčiarkovej story ;-) obdivujem tvoju trpezlivosť, nemám síce vlastné dieťa, občas mám na starosti bratrancov a sesternice a často je to o hryzení si do jazyka... nie to ešte keď si s dieťaťom 24 hodín 7 dní v týždni. Dnes ľudia kritizujú všetko - niekto je gay, tak tretina národa ho chváli a obdivuje, tretina by ho najradšej zavrela do blázinca a tretina nerieši vôbec nič, čo sa priamo netýka ich. Občas mám pocit, že niektoré matky (neviem, aká budem, takže možno sa to raz bude týkať aj mňa) preháňajú a podľa toho, čo píšeš, ty sa mi v tomto zdáš maximálne v pohode ;-) Niečo ako ženská verzia Dominika Landsmana ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) Utíká to strašně moc. A díky - já jsem si vždy myslela, že jsem klidný člověk, ale někdy fakt přiznávám, že mám dost :) A já jiné matky velmi neřeším, neporovnávám, neodsuzuju...ať si každý žije to své a vychovává po svém :) Och a díky :D

      Vymazat
  5. A já jsem se u té historky v závěru s chutí zasmála :) Jinak se těším na ten článek o odstavování, protože mě to brzy taky čeká... Máme doma to samé, časté buzení, dudlání, šátrání ve výstřihu, usínání u prsa... takže už se pomalu taky chystám na radikální krok. A je mi jasné, že to bude peklíčko :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takové malé peklíčko :D...ale třeba posledních pár nocí Sandra spí už v tahu i 8 hodin! Snad to nezakřiknu...:)

      Vymazat
  6. Já ty sprostá slova naprosto chápu a anonym výše je buď nějaká "perfect mother", které mi lezou krkem, a proto ať si zůstane zalezlá ve svém světe nebo někdo, kdo nemá děti. Já jsem přes den sprostá jako kanál (mírním se, když je muž doma). Takže nějaké hovno či prdel budou také základní kameny Matildina slovníku a myslím, že nebude jediné dítě na světě a věřím, že to nijak její výchovu nepochroumá. Navíc, když to na chvíli uleví vyřízené matce, tak to splnilo účel :) No a já se na tento věk už strašně těším, představuji si, jak si celé dopoledne bude Tilišák prohlížet knížky a odpoledne si způsobně hrát na pískovišti. A jestli u toho řekne "hovno", tak je mi to u prdele :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D Píšeš mi z duše...je pravda, že se výrazně krotím (oproti stavu bez dítěte), ale někdy se to opravdu nedá...někdy mi to fakt pomůže si ulevit, i když je to jen šeptem (no dobře, líp pomáhá "vyřvat" to nahlas :D)...přeci jen, radši si ponadávat, když už je všeho moc, než to dusit v sobě...
      Noooooo...nevím, asi tě trošku zklamu, ale v tomto věku to teda ještě nebude no :D Sandra předvádí stále slušné záchvaty vzteku a navíc má teď nějakou sociální potřebu být stále se mnou, takže mě psychicky "týrá" tím, že zajdu jen za roh pro prádlo do pračky a ona už řve, kde jsem :-/ A když jsem vedle ní, tak si mě nevšímá, ani hrát si se mnou nechce :D :D

      Vymazat
  7. Panejo ta už je velká! Já přestala kojit už v 9. měsíci, byla jsem šíleně unavená a bála jsem se, kdy se mi vrátí menstruace abychom mohli "založit" dalšího potomka :) no do teď mě mrzí že jsem to nevydržela déle, u druhého dítěte se budu snažit víc, ale zas to nepřehánět :D... u nás sprostá slova taky lítají často, naštěstí malý zatím nemluví :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bývala taky unavená, ale paradoxně se teď cítím hůř...asi nějaké hormony se ještě dostávají do normálu nebo co :) Oooooo, takže se už snažíte o druhé? ;)
      ...a stejně - když se to dítě nenaučí od rodičů, tak to kdekoliv jinde uslyší. Naše Sandra včera se zájmem sledovala pracovníky jisté firmy, která nám zatepluje bytovku, kdy každý z nich mluví ...no "zajímavě" a jen jsem čekala, kdy zopakuje nějaké slovo po nich,protože teď má nějakou povídavou... Ale možná ho zase vytáhne v nějaké situaci za pár dní :D Doufám, že ne před tchýní... :D

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky