Týden, dva poté...

Zatím 2 čárky opravdu značí naději. Okamžikem, kdy jsem se dozvěděla tu "jobovku" jsem se začala cítit těhotně :) V ten okamžik jsem byla unavená. Bolely mě prsa. Cítila jsem se přecitlivělá...:D

první trimestr, deník, jsem v tom
Ne, prozatím nevíme co to bude...až to zjistíme, tak toto případně přebarvím na modro :D ;-)

A hlavně - cítila jsem se tak nějak vnitřně naplněná :) Nepřišlo mi, že by to byla až taková katastrofa a připadala jsem si tak víc žensky. Když jsem viděla maminku s dítětem, tak jsem si představovala "jaká u toho budu já". Ano, dost si všímám okolí, takže vím, že to není jen sen a procházka růžovým sadem :D Vím, na co se můžu připravit a toho se upřímně bojím...někdy ztrácím rychle nervy. Nejsem (už nikdy více) naivní.

Do práce jsem "den poté" přišla s pocitem, že mám vše "v pi*i" (s prominutím :D) a smála se na všechny kolem sebe. I na klienty. Byla jsem tak nějak "happy" a těšila se na to, že už brzy se sem (do té práce) nebudu muset vracet. Byla jsem i tak nějak vnitřně klidná.

Dny poté jsem se snažila nestresovat, protože prý první týdny jsou nejdůležitější. Což mi přijde zvláštní, protože podle mě některé ženy/slečny/dívky to v prvních týdnech prostě ani neví a myslí si, že došlo ke zpoždění a nebo si toho ani nějak pořádně nevšimnou :) (znám pár takových co zapomenou, kdy měly poslední krámy a pak jsou najednou překvapené, že už?). V mé práci (na callcentru) se ale nestresovat nedá. Vždy se najde idiot (s prominutím, ale opravdu věřte nebo ne - ty, které nepracovali na zákaznické lince - ale z průměrných 40-70 hovorů za den se najdou minimálně 3 jedinci, kteří vás opravdu chtějí nasrat buď jen svojí existencí nebo tím, že z vás dělají cíleně idiota a vy jim nemůžeme na to nic říct), který vám znepříjemní den a způsobí rozbušení srdce a zvýšení tlaku. Měla jsem sto chutí na každého zakřičet: "Pí*e, jsem těhotná, tak se vyvrš na někom jiném!" (tato práce mě naučila veeeeeeeeeeeeeeelmi vulgárně nadávat :D).

Do toho jsem sledovala své okolí "jestli něco netuší". Sice se na mě stále nic neměnilo...ale já už chtěla, aby to všichni věděli :D

Docapkala jsem se i ke gynekologovi. Čekala jsem pomalu, že bude střílet konfety nebo tak :D Prostě nějaké nadšení z toho, že další jeho pacientka je těhotná.
Malá vsuvka - mám za sebou totiž x-let léčení na gyndě s cystama, dvakrát pobyt v nemocnici, laparoskopie a odstraňování cyst ve vaječnících, podezření na endometriózu ...a proto i gynekolog se kdysi vyjádřil, že s otěhotněním to budu mít jednou asi těžší. (pche, trvalo to "jen" 3 měsíce :D)
Probíhalo to asi tak, že jsem mu naznačila, že pravděpodobně jsem těhotná. On nehnul brvou. Více ho zajímal výsledek mé poslední cytologie. Oukej, prohlídka a tak vše kolem...a jen tak "mezi řečí" (= mezi stehny :D) mi oznámil: "Ano, jste těhotná..." asi takovým tónem jako "Ano, k párku si dám i hořčici..." :D Aspoň frázi - gratuluji, jste těhotná se mohl naučit :)

deník těhule
Zdroj: tu
Heh, k tomuto nakonec ani jednou nedošlo...ale...

A další dny? Říkám si, jak někdo ku**a nemůže nevědět, že je v tom?! Mě je tak zle (zatím nejsou ranní nevolnosti, ale žaludek mám permanentně v krku) jako ještě nikdy. Ráno se vzbudím (i po poctivém 8-mi hodinovém spánku) úplně unavená. V práci se ploužím jak mrtvolka a k tiskárně (přes celý kancl) to je najednou strašně daleko a proklínám každého klienta, který chce smlouvu zaslat poštou :D Když pravidelně nejím aspoň po 2-3 hodinách, tak mám stavy kdy jsem si "téměř" jistá, že odpadnu na zem. Točí se mi hlava. Když se konečně najím, tak mám žaludek "v tanci" - prostě cítím jak se mi tam cosi pohybuje směrem vzhůru :D Stále krkám a výjimečně tlačítko "mute" na callcentru používám na odkrknutí :D
A jak přijdu z práce...hotovo, zívám, polehávám, nemám energii ani na to, abych pohnula prstem...proto i nebylo velmi mnoho nových článků tu na blogu v období únor-duben :D A svalovala jsem to na FB na jarní únavu...:-P

Tak jsem zvědavá co nám přinesou další týdny... :)

Vaše 


PS: toto bylo psáno zhruba v první polovině února...
První článek si můžete přečíst tu :)


Komentáře

  1. Určitě v těchto zápisech pokračuj, strašně mě to zajímá a dobře se to čte :)... K těhotenství moc moc gratuluju! věřím, že to musí být na jednu strany skvělý pocit, na druhou stranu spojen s některými událostmi, kterých se naopak obáváme..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Však i postupně pokračuju ;-) Spisuju cca po 2 týdnech a teď už jsem skoro o dva a půl měsíce dál než tento článek :)) Takže se budu těšit, když si počteš i příště ;-)

      Vymazat
  2. pockaj ked ta zacne mechur tlacit :-D kamaratka sa smiala ze bola na velku noc u sestry (ona ma termin v juli) a ze asi jej bude musiet zaplatit za vodne stocne a toaletak :-D som jej hovorila vidis, a si predstav ake to bolo ked sme sa stahovali, maly isiel na par hodin do skolky, ja som sa s pupkom splhala kazdy den 4pos, nosila si sem veci a prala zehlila, chystala, a to bola opuchnuta jak diva svina,ale to pranie zehlenie ma naplnalo strasne dobrym pocitom, malulinke vecicky chystat je uzasne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. On už i tlačí - teda hlavně přes noc, kdy se budím aspoň dvakrát :D Hm...my bydlíme ve 3.patře...bez výtahu, takže sama čekám jak to bude :)

      Vymazat
    2. ja som hlavne riesila to ze ked uz som vyberala kocik tak aby bol okrem toho ze velky, hojdavy aj aby sa vanicka dala odpojit a mala rucku, podvozok som zamykala po schodami a brala som do bytu maleho vo vanicke, preto je dolezite mat kabelu crossbody a este aj batoh na potrebny nakup. Moj kocik je tento http://www.modrykonik.sk/market/kociky/ujgz/kombinovany-kocik-s-autosedackou-tako/

      Vymazat
    3. My asi budeme mít podobný - zatím to vypadá, že si ho půjčíme od sestřenky, takže aspoň jeden problém bude víceméně bezplatně vyřešen :)...a na ostatní se mi zatím nechce moc myslet, protože stav našeho účtu se otřásl už teď...a to jsme ještě ani nezačali pořádně nic kupovat :D

      Vymazat
  3. Gratuluji! Taky se moc těším na ten pocit :)
    Nechci tě nějak stresovat pro tebe negativníma komentama, ale call centrum, když mě vzbudí po noční a já opravdu nemám zájem si povídat / a vůbec, kde sakra vzali MOJE telefonní číslo a bez dovolení mi obtěžují život? :D / tak taky zrovna nereaguji přeštastně, ačkoli nadávky si odpustím :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já aspoň pracuju na tom, kdy klient volá mě a fakt něco potřebuje :D Tento typ, který popisuješ, bych psychicky nezvládala...nerada se vtírám :D a nemám na to ani povahu. Já jsem moc empatická (i přesto, že teda nadávám, protože někdy už se to nedá :D), takže bych se roztrhala, abych každému vyšla vstříc a pomohla...a někdy je to vlastně na úkor "mých sil" ...i psychických ...co už, dobrák od kosti (i přesto, že si na klienta sem-tam ponadává :D)
      ...
      a díííky :)

      Vymazat
  4. Zuzi, už sa teším na ďalšie pokračovanie:) Predstavujem si seba v tejto situácií a ja by som naopak chcela, aby to ostatní ani nevedeli a tajila by som to čo najdlhšie:D Síce, to sa mi teraz inak vraví a môže sa to celé zmeniť, keď to naozaj príde. Tie stavy ti nezávidím a držím palce. Inak v call centre som pracovala brigádne po škole a teda máš môj obdiv, ja som tam vydržala necelý mesiac:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) Já právě tak nějak chtěla, aby všichni věděli...ale minimálně ty dva a půl měsíce jsme to stejně nikomu nešířili, jen nejbližší rodině :) No vidíš to...a pak nenadávej, když pracuješ v callcentru :D Vím, že dost lidí to vzdá po pár dnech a díky bohu - my jsme to callcentrum, kdy někdo volá nám...aspoň jedno pozitivum :)

      Vymazat
  5. Doufám, že ti už bude jen lépe. Taky si ráda takové příspěvky přečtu, ale musím, říct, že mi to čtení trochu kazí ty vulgarismy;) hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jj, už je to o něco lepší ;-)...hm, jak se dostanu k "vyprávění o práci", tak se to bez vulgarismů neobejde ...:D, ale bude to lepší ;-), mám připraveno asi dalších 8 "zápisků" a tam už je to klidnější :DD

      Vymazat
  6. Úžasný článek! Moc mě pobavil a těším se na další pokračování :))

    OdpovědětVymazat
  7. Moc se mi článek líbil, těším se na další příspěvky do rubriky. :)
    Mimochodem, máš to ale štěstí po takových komplikacích otěhotnět "jen" za 3 měsíce. Já doufám, že až jednou budu chtít mít děti, taky s tím nebudou žádné problémy. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc :) Ano, jsem si toho vědoma, že mám opravdu štěstí...na druhou stranu - svolila jsem, že můžeme začít zkoušet "otěhotnět", protože nebyla jsem úplně připravená a čekala jsem, že se to podaří...tak za rok nejdříve. Nakonec jsem byla překvapená, že to bylo tak rychle :) Trošku šok...ale vlastně žádná katastrofa :)

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky